Rozpálený asfalt, ulice bez stínu a kapoty aut, na jichž lze usmažit vajíčka. Léto 2023 bylo nejteplejší v historii měření – vše nasvědčuje tomu, že to letošní bude v opět extrémně teplé (a možná opět rekordní). Pokud se potvrdí dřívější odhady evropské služby Copernicus, česká města čeká zkouška odolnosti a schopnosti učit se od našich těžce zkoušených jihoevropských sousedů.
Rozpálený asfalt, ulice bez stínu a kapoty aut, na jichž lze usmažit vajíčka. Léto 2023 bylo nejteplejší v historii měření – vše nasvědčuje tomu, že to letošní bude v opět extrémně teplé (a možná opět rekordní). Pokud se potvrdí dřívější odhady evropské služby Copernicus, česká města čeká zkouška odolnosti a schopnosti učit se od našich těžce zkoušených jihoevropských sousedů.
V posledních letech opakovaně zaznamenáváme vlny letních veder s vážnými dopady na města a jejich obyvatele. V roce 2022 došlo k úmrtí 60 tisíc lidí napříč Evropou v důsledku tepla, přičemž nejvíc obětí bylo ve Španělsku, Itálii a Řecku, kde vedra sužují obyvatele v průběhu celé letní sezony. I v Česku už vědci sbírají data o úmrtích a výjezdech záchranných služeb ve spojení s teplem, jichž evidujeme více než 20 tisíc ročně (z toho více než desetinu v Praze). Zranitelné jsou zejména malé děti a senioři, kteří si v mnoha případech záchranku nestihnou přivolat. Další ohroženou skupinou jsou pracovníci vystavení slunečnímu záření nebo naopak nedostatečně větraným či klimatizovaným prostorům.
Vlny veder představují z pohledu veřejného zdraví vážný problém. Na úrovni měst se standardně diskutuje fenomén tzv. městského tepelného ostrova a také růst počtu tzv. tropických dnů (teplota překročí 30 °C) a tropických nocí (teplota neklesne pod 20 °C). Města se přes noc nestihnou dostatečně ochladit, a přehřáté zastavěné plochy s minimem zelených a vodních ploch během dne sálají teplo do okolí. Průměrná teplota vzduchu v ČR se postupně zvyšuje. Zatímco oteplení o 1,5 °C během dvou dekád nemusí vypadat jako dramatický skok, je potřeba jej vnímat jako průměr. Teplejší budou všechny sezony, ale větší rozdíl zaznamenáme právě v létě. Do roku 2050 budou letní měsíce o 2,7 °C teplejší než dnes, přičemž v srpnu to bude o 3,9 °C. To už je dost na výraznou změnu pocitové teploty a veřejného prostoru ve městech, který bude čím dál méně “k žití”.
Základem opatření v oblasti tzv. klimatické adaptace v městech je práce se zelení a vodou, neboli kvalitní zeleno-modrá infrastruktura. Rozšiřování a péče o stávající zelené plochy (vzhledem k objemu výparu vody jsou velice cenné zejména vzrostlé stromy), budování zelených střech, zelených fasád a dalších přírodních prvků přispívá k ochlazování a zároveň kvalitě veřejného prostoru. Promyšlené plánování co do materiálů, povrchů, barevnosti střech a efektivního stínění také hraje důležitou roli.
Kromě zeleně a materiálů je naprosto klíčový také způsob nakládání s vodou, včetně té dešťové či odpadní vody – města mají k dispozici technologie, díky nímž lze vodu upravovat a opětovně využít například na zálivku zeleně. V mnoha městech v ČR již dochází k budování retenčních nádrží a nahrazování asfaltu povrchy umožňujícími vsakování dešťové vody. Podstatou je změna přístupu, kdy se s vodou začíná nakládat jako s cenným zdrojem a minimalizuje se její odtok lidově řečeno „do kanálu“.
Byť v této oblasti zaznamenáváme v posledních letech výrazný posun, klimatická adaptace ve většině měst pořád ustupuje jiným prioritám městské infrastruktury a služeb. Přetížené městské rozpočty a nedostatek dlouhodobého plánování a expertních kapacit mají často za následek, že klima ve městě se řeší až v momentě, kdy “hoří”. Jinými slovy, když každým rokem udeří vlny letních veder a města musí hledat okamžitá řešení.
Zde dává smysl se inspirovat městy v jižní Evropě, kde se vysoké teploty standardně vyskytují v průběhu celé letní sezony. Po teplotně extrémním létě v roce 2015 provedla samospráva Barcelony rozsáhlý sběr dat, a to až na úroveň městských částí a ulic. Kromě historie naměřené teploty se mapoval typ budov, rozsah a dostupnost zelených a vodních ploch, data o věku obyvatel, typu provozoven nebo pohybu osob a zboží na daném místě. Výsledkem byl soubor kvalitních a podrobných dat, které každým rokem (v kombinaci s meteorologickými daty) umožňují městu plánovat efektivní a cílená opatření. Již letos na jaře Barcelona disponovala odhady evropské služby Copernicus, že léto roku 2024 opět prolomí teplotní rekordy co do historie měření. V květnu se ve městech jako Barcelona a Madrid automaticky aktivoval tzv. plán letních veder (potrvá až do září) s opatřeními pro všechny typy veřejných institucí jako školy, nemocnice nebo úřady. Plán pracuje se třemi úrovněmi rizika podle nejvyšší teploty naměřené po dobu tří po sobě následujících dnů (za zmínku stojí, že teplota 36,5 °C je zde považována za „normální“, tj. nevyžaduje opatření nad rámec průběžného informování populace).
V letních měsících funguje v Barceloně více než 220 tzv. „klimatických útočišť“ v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů nebo knihoven. Dostupnost těchto míst je plánovaná tak, aby se drtivá většina obyvatel města dostala do útočiště za méně než 10 minut pěší chůze. Samozřejmostí je zde klimatizace, pitná voda a informační servis pro občany a návštěvníky.
Město navíc provozuje 1.700 veřejných pítek, instaluje stínící prvky a plachty v ulicích (včetně 183 plně stíněných dětských hřišť), upravuje pracovní čas a otevírací dobu (včetně vstupného) do míst jako jsou veřejné plovárny a sportoviště. Preventivně také poskytuje informační servis pro veřejnost ve formě telefonických linek a komunikace na sociálních sítích. Na ohrožené skupiny jako zejména senioři cílí záměrně distribucí tištěných letáků do domácností, jejichž obyvatelé internet nebo sociální sítě nevyužívají.
V podmínkách letních veder jsou proaktivní a datově podložená opatření naprostou nutností. Mnohá česká města (zejména Praha a krajské metropole) ale také regiony (například Jihočeský) již pracují s klimatickými adaptačními plány ve snaze zmírňovat nejzávažnější dopady. Implementace je ale finančně a časově náročná, přičemž specifické akční plány opatření pro vlny letních veder ve většině případů úplně chybí. Přitom je zcela rozumné předpokládat, že města napříč republikou (již dnes zejména na Moravě) budou kromě sucha v rostoucí míře čelit epizodám extrémních letních teplot.
Nad rámec aktuálních předpovědí a výstrah, které pro veřejnost ve velice čtivé formě nabízí ČHMÚ, nutně potřebujeme akční plány pro města a obce. K tomu je ale zapotřebí včasný a systematický sběr dat o zranitelnosti měst, jejich částí i ulic, jaký proběhl například v Barceloně. Na místě je taky inventura klíčových zdrojů a infrastruktury pro lokální zvládání letních veder, a to ve spolupráci se samosprávami a složkami integrovaného záchranného systému. A v neposlední řadě, čitelné a aktivní formy komunikace směrem k veřejnosti s ohledem na nejzranitelnější osoby (od dětí po osaměle žijící seniory). Až letní vedra opět udeří, nezastihnou Česko nepřipravené.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
