Česko má obrovské zásoby lithia, kritické suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů. Co se týče dalších kroků v dodavatelském řetězci baterií, jako je vlastní výroba a recyklace, ale zaostává. Místní automobilový průmysl by přitom mohly zachránit.
Kritické suroviny mají zásadní hospodářský význam, velice křehké dodavatelské řetězce a jsou citlivé vůči geopolitickému napětí. Je obtížné je nahradit a některé z nich jsou nezbytné pro přechod k zelenějšímu průmyslu. Jako je třeba lithium pro výrobu baterií pro elektromobily. Česko se nejspíš stane v rámci evropského dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily klíčovým hráčem, protože se zde nachází druhé největší ložisko lithia v Evropě. A bez lithia se neobejde mnoho druhů baterií pro elektromobily ani baterie ke skladování energie. Co by však mohlo být pro český průmysl ještě přelomovější než samotná těžba lithia, by bylo spojení těžebního průmyslu s výstavbou gigatováren a recyklačních závodů na baterie. To by udrželo kritické suroviny v zemi, přilákalo investice a vytvořilo pracovní místa.
Zajištění udržitelného dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily v oblasti těžby, rafinace, zpracování, výroby a nakládání s bateriemi po skončení životnosti by mělo být pro záchranu českého automobilového průmyslu prioritou. Ten představuje jednu z páteří ekonomiky, protože vytváří 10 % HDP, tvoří 25 % vývozu a zaměstnává více než 180 000 lidí ve všech regionech.
V současné době směřuje většina investic do výroby článků a montáže baterií do USA, Číny a sousedního Polska a Maďarska, které se společně podílejí na celosvětové výrobě bateriových článků 92 % , zatímco v Česku se výroba bateriových článků zatím neuskutečňuje. Vedle těžby lithia by to tak byl dobrý začátek pro rozvoj dalších částí dodavatelského řetězce. Důležitá je však ještě další jeho část, a to nakládání s bateriemi po skončení životnosti.
Přehlížená součást dodavatelského řetězce
Nakládání s bateriemi pro elektromobily po skončení životnosti je zásadní z několika důvodů. Pomáhá snižovat negativní sociální, environmentální a zdravotní dopady spojené s nesprávnou konečnou likvidací baterií obsahujícími toxické částice. Zajišťuje nové zdroje příjmu pro ekonomiku, láká investory a vytváří pracovní místa.
Nakládání s bateriemi po skončení jejich životnosti se řídí šetrným postupem zvaným “5R”: oprava (repair), repasování (remanufacturing), opětovné použití (reuse) a změna účelu (repurposing), přičemž recyklace (recycling) baterií je až konečným krokem. Tento postup sám o sobě pomáhá EU udržet kritické suroviny v Evropě.
V celosvětovém měřítku je nakládání s bateriemi po skončení jejich životnosti stále v plenkách. Výjimkou je Čína, několik zemí EU a do jisté míry také USA. Jedním z důvodů je, že významnější rozvoj elektromobility nastal teprve v poslední dekádě, což znamená, že zatím není k dispozici dostatek baterií k opětovnému použití, k repasování ani k recyklaci, aby se odvětví mohlo rozvíjet. Spousta odpadu bude vznikat v blízkosti gigatováren na baterie, které jsou zatím v sousedních zemích. I proto by bylo logické se v Česku zaměřit na proces recyklace.
Dalším důvodem nerozvinutosti odvětví nakládání s bateriemi po skončení životnosti jsou technické a logistické problémy i nejasné regulační předpisy. Například není dost vyřešený design baterií, který by umožňoval cirkularitu, chybí infrastruktura pro sběr, přepravu, skladování či demontáž baterií. Vznik infrastruktury zase přímo souvisí s rozšířenou odpovědností výrobce. Ta řeší, kdo bude zodpovědný za sběr použitých baterií, jejich přepravu, skladování, testování nezávadnosti a demontáž. Firma Ecobat je zatím jediný subjekt v Česku s rozšířenou odpovědností výrobce pro sběr baterií.
Zavedení vhodného nakládání s bateriemi po skončení životnosti je složité a vyžaduje podporu ze strany vlády a spolupráci obcí, výrobců automobilů, spotřebitelů, akademické obce a dalších aktérů. Otázkou je, co se stane s českou ekonomikou, pokud bude země vědomě zdržovat průmysl kolem dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily a ignorovat potenciální přínosy nakládání s bateriemi po konci životnosti.
Bez silného místního dodavatelského řetězce bude pro Česko obtížné rozvíjet tuzemský trh s elektromobily, což bude mít za následek nedostatečnou konkurenceschopnost a ztrátu pracovních míst. Oslabení automobilového průmyslu by bylo pro Česko bolestné, protože stále tvoří téměř 10 % HDP. Odhaduje se, že dodavatelský řetězec baterií pro elektromobily vytvoří v Evropě do roku 2030 jeden milion nových pracovních míst v různých odvětvích, jako je výroba, logistika, výzkum a vývoj a údržba. Například v USA bylo v rámci dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily vytvořeno téměř 180 000 pracovních míst, z čehož více než 2 000 vzniklo v oblasti recyklace baterií pro elektromobily v letech 2015-2023. Vzhledem k předpokládanému růstu trhu s bateriemi pro elektromobily o téměř 24 % do roku 2029 se tato čísla pravděpodobně ještě zvýší.
Evropský parlament a Evropská rada se nyní dohodly na cíli 25 % recyklace v rámci Evropského aktu o kritických surovinách (CRMA), který bude vyžadovat, aby členské státy EU podporovaly obsah recyklovaných materiálů v EU. České ministerstvo průmyslu a obchodu proto pocítí tlak na posílení legislativního rámce na podporu dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily, zejména co se týče nakládání s bateriemi pro elektromobily po skončení jejich životnosti. Proč tedy nezačít hned?
Zatímco se tvůrci politik zaměřují na elektrifikaci silniční dopravy, rozvoj dodavatelského řetězce baterií pro elektromobily by měl patřit mezi priority. Pro Česko může díky němu přilákat investice a využít tak výhodu geografické polohy mezi Polskem, Maďarskem a Německem s jejich gigatovárnami na výrobu baterií. Lithium by zároveň zůstalo v Evropě a pomohlo dál řešit náročnou elektrifikaci silniční dopravy.
Princip 5R