Ministerstvo životního prostředí plánuje zavést zálohování PET lahví a plechovek. Legislativu by měla vláda projednat teď v létě. Má zajistit, že méně nápojových obalů skončí v přírodě, veřejném prostoru nebo komunálním odpadu. Protiargumenty ale hovoří o vysoké nákladnosti systému i možné ekologické škodlivosti. Nese s sebou také další rizika a náklady, která se týkají spotřebitelského chování a nejsou dosud započítaná.
Jan Slavík (IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku), Martina Vrbová (Nevajgluj, a.s.), Blanka Bannertová (IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku)
Ministerstvo životního prostředí plánuje zavést zálohování PET lahví a plechovek. Legislativu by měla vláda projednat teď v létě. Má zajistit, že méně nápojových obalů skončí v přírodě, veřejném prostoru nebo komunálním odpadu. Protiargumenty ale hovoří o vysoké nákladnosti systému i možné ekologické škodlivosti. Nese s sebou také další rizika a náklady, která se týkají spotřebitelského chování a nejsou dosud započítaná.
Smysl záloh je jednoduchý – přimět spotřebitele, aby nápojové obaly vraceli k recyklaci, aby je neodhazovali ve veřejném prostoru nebo nevyhazovali společně se směsným komunálním odpadem. Ekonomická motivace v podobě plánované 4korunové zálohy by měla motivovat spotřebitele k výkupu zálohovaných obalů, protože každý nevrácený obal znamená vlastně navýšení prodejní ceny. Právě cena poskytuje spotřebiteli informaci o vzácnosti, kvalitě, ale i velikosti spotřeby. Když cena roste, spotřebitelé hledají cesty, jak ji zase snížit, ať už nižší spotřebou nebo vrácením zálohovaného obalu do obchodu. Takové spotřebitelské rozhodnutí má hned dva významné environmentální benefity – prevence litteringu a zvýšení zpětného odběru a recyklace zálohovaných obalů. Zároveň je ale třeba říct, že už současný systém separace v Česku funguje výborně: z deseti lahví uvedených na trh se jich vrátí víc než osm. Je tedy nový systém skutečně tou nejefektivnější cestou, jak zlepšit situaci v Česku?
Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) vyjde zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek na 5,2 miliardy Kč. Dalších téměř 1,3 miliardy Kč ročně bude zapotřebí k zajištění provozu. Nejvíce peněz budou stát stavební úpravy kvůli umístění automatů, vytvoření skladů pro obaly, cena za pořízení samotných automatů a jejich servis. Další prostředky pak spolykají personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy či elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu. Důležitým tématem k vyřešení je také způsob svozu sebraných obalů.
Kalkulace však neobsahují další hůře vyčíslitelné celospolečenské náklady, které souvisejí s psychologickými, morálními a společenskými aspekty ovlivňujícími jednání člověka. Právě tato tzv. behaviorální hlediska při tvorbě environmentálních politik často chybí a jejich zapojení doporučuje například tato studie OECD.
Účinky zavedení zálohového systému mohou být záludné, protože sama cena či povinné označování obalů mají některé nezamýšlené efekty způsobující společenské náklady.
Vytvoření zálohových systémů s sebou nese celou řadu nových transakčních nákladů, a to jak u výrobců a dovozců, logistiky, tak u maloobchodu, kterým se přirozeně všichni zmínění snaží vyhnout. Dělají to například volbou objemů nápojových obalů, na které se regulace nevztahuje, nebo změnou materiálu obalu, ale nikoli environmentálně žádoucím substitutem.
Označením nápojového obalu identifikačními znaky zálohového systému se ze zálohovaného obalu navíc stává cenina a roste tak riziko padělání zálohovaných obalů, napodobování ochranných znaků apod. Součástí celého systému jsou tak náklady na zabezpečení a prevenci zneužití systému.
V rámci zálohového systému pak rostou i náklady na čištění veřejného prostoru, jehož součástí jsou odpadkové koše. Pro některé zálohované obaly je typická spotřeba „na cestě“, zvláště lahve objemu 0,3, či 0,5 l. Ty pak často i přes zálohu končí v odpadkových koších, které jsou zase cílem jiných, kteří je v koších hledají a chtějí zpeněžit. Tím dochází k rozhrabování odpadků a nepořádku kolem popelnic.
To, že i přes finanční motivaci končí některé zálohované obaly v odpadkových koších nebo ve směsném komunálním odpadu je tím, že zaplacením zálohy dochází k vytěsnění některých vnitřních motivací ke zpětnému odběru a spotřebitel zaplacenou zálohu považuje vlastně za nákup práva k nejpohodlnějšímu odhození obalu do odpadkového koše.
Výkup zálohovaných obalů mohou spotřebitelé vnímat jako dostatečnou a navíc odměněnou aktivitu, která stačí, a odklonit se tak od ostatních motivací k třídění využitelných složek, které však nejsou odměněny. Nakolik budou spotřebitelé do budoucna ochotni dobrovolně bez cenových motivací třídit ostatní využitelné složky komunálních odpadů, kterých je mnohonásobně více než snadno recyklovatelných PET lahví a nápojových plechovek, a které zálohovat nelze?
Další společenské náklady vznikají vyčleněním PET lahví ze současného sběru prostřednictvím barevných kontejnerů. Současném systému totiž výrazně poklesnou příjmy ze sběru a úpravy PET lahví (vlastně jde o náklady utopené v budování současného systému).
Další náklady pak znamená nutná osvěta, kdy spotřebitelé musejí pochopit, proč mají přestat sešlapávat PET lahve, když to léta dělali.
Lidské jednání určuje nejen cena, ale celá řada dalších, neméně důležitých faktorů. Největší skupinou faktorů jsou již zmíněné tzv. vnitřní faktory, morální a sociální normy (dobrý pocit, role v komunitě, společenská odpovědnost), zvyky a environmentálních hodnoty a znalosti. Je nasnadě, že chování člověka ovlivňuje i množství a kvalita informací, co a jak třídit, ale zejména jaký smysl třídění odpadu má.
Další skupinou jsou vnější faktory, které zahrnují nejen již výše uvedenou cenu, ale závisí i na věku, či pohlaví, ale i na vzdělání či velikosti důchodu.
Poslední skupinou faktorů, avšak skupinou, která je v podmínkách ČR v případě odděleného sběru dle studie z roku 2022 odpadů nejsilnější, jsou tzv. situační (kontextuální) faktory. Obecně se jedná o způsob organizace a technického zajištění odděleného sběru – jak přiměřená je dostupnost sběrné sítě, jak daleko má člověk ke sběrné nádobě, zda nejsou nádoby přeplněné, jestli je prostředí nádob na oddělený sběr odpadů bezpečné apod. Jde o faktory odrážející míru pohodlí, jež pociťuje spotřebitel, rozhodne-li se odpad třídit.
Práce s těmito faktory chování, zkvalitňování a dobrá dostupnost sběrné sítě, efektivní technické vybavení pro dotřídění a úpravu odpadu na druhotné suroviny má stále značný potenciál zvyšovat nejen podíl lidí, kteří se účastní odděleného sběru, ale i množství odděleně sebraného a následně využitého odpadu. V Česku se již nyní můžeme chlubit výbornými výsledky: celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně jednotlivých lidí.
Pokud je hlavním smyslem záloh zvýšení míry odděleného sběru vybraných využitelných složek komunálního odpadu a jejich recyklace a snížení litteringu, pak by logickou otázkou mělo být: existují i jiné nástroje než zálohování, které by vedly ke stejnému cíli s vynaložením nižších společenských nákladů a vyššími společenskými přínosy? Třeba jako další zkvalitňování již funkční sběrné sítě?
Ve řadě zemí EU byly systémy záloh zaváděny v situaci, kdy nefungoval systém odděleného sběru tak jako v ČR. Oddělený sběr a jeho posilování následoval po letech zkušeností se zálohami a prohluboval to, co spotřebitelé znali. V ČR by však byl proces opačný – funkční systém odděleného sběru, který je založený na dlouhodobé výchově spotřebitele k určitému chování, by musel změnit některé parametry, které ale vyžadují jinou výchovu spotřebitele. Systémy se tak nedoplňují, ale do určité míry vylučují.
I kdyby zahraniční zkušenosti ukazovaly, že zálohové systémy nejsou bez rizik, i kdyby desítky odborných analýz, které se v posledních 10 letech věnovaly systému záloh v podmínkách České republiky, potvrdily, že zavedení zálohového systému nápojové obaly nemá jednoznačně pozitivní environmentální efekty a generuje prohibitivní společenské náklady (vč. těch utopených), pak na zavedení nebo nezavedení zálohového systému to nebude mít žádný vliv. Jde totiž o ryze politické rozhodnutí, pro které věcné argumenty nejsou ty nejdůležitější.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
