Pylová sezona v Česku začala už koncem ledna a kvůli změnám klimatu pravděpodobně i později skončí. Situace je nyní nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy v současnosti tvoří jehličnany a minulý týden se k nim přidaly také pyly z trav. Podle vědců výrazně zhoršuje situaci i znečištění ovzduší.
Pylová sezona v Česku začala už koncem ledna a kvůli změnám klimatu pravděpodobně i později skončí. Situace je nyní nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy v současnosti tvoří jehličnany a minulý týden se k nim přidaly také pyly z trav. Podle vědců výrazně zhoršuje situaci i znečištění ovzduší.
Situaci sice momentálně zlepšuje déšť, avšak koncentrace alergenů zůstává vysoká. Lékaři doporučují alergikům preventivní užívání léků. Jejich problémy připomíná i dnešní světový den alergie a astmatu.
Podle alergoložky a imunoložky Radky Šedivé z ambulance Synlab se dá v souvislosti s oteplováním a rozšiřováním vegetačního období rostlin i v dalších letech předpokládat brzký nástup pylové sezony i její prodloužení. „S tím souvisí i změna vegetace. Ve větší míře se tu projevuje například alergie na pyl ambrozie,“ řekla pro Deník.cz.
Letos se kvůli teplejšímu počasí začala první pylová zrna lísky objevovat v nižších polohách už v polovině ledna, na konci měsíce se jejich množství rychle zvyšovalo a začátkem února už v ovzduší dominoval pyl lísky a začínala se přidávat i olše. Se změnou klimatu souvisí i změna vegetace. Ve větší míře se v Česku projevuje například alergie na pyl ambrozie, která byla typičtější pro jižnější státy. Invazivní je především šedozelená ambrózie peřenolistá. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat rozvoj dalších alergií.
Nyní je kromě zmíněných stromů nejvýznamnějším zdrojem alergií pyl z trav. Alergici by nyní měli být nyní vybaveni léky (antihistaminiky) nebo různými lokálními přípravky, jako jsou spreje do nosu či kapky do očí. Pomáhají také solné výplachy dýchacích cest. Nejvyšší koncentrace pylů bývá za slunného počasí, zejména v odpoledních a podvečerních hodinách. Nejčastější reakce na alergeny jsou rýmy, záněty spojivek, vyrážky a v těch těžších případech alergické průduškové astma.
Dopady pylové sezóny zaznamenávají i ti, kterých se to dříve netýkalo. Po celém světě se v posledních několika desetiletích zvýšila četnost a závažnost alergických reakcí na pyl. Může za to kromě pyl i znečištěné ovzduší. Prodlouženou a silnější pylovou sezonu zaznamenávají vědci i v USA.
„V současné době víme, že v celých Spojených státech se vlivem klimatických změn prodlužuje pylová sezóna a zvyšuje se koncentrace pylu. A to platí pro trávy, plevele i stromy,“ říká Nicholas Nassikas, pneumolog a výzkumník z Beth Israel Deaconess Medical Center.
V poslední době si vědci všímají další souvislosti: interakce mezi pyly a znečištěným ovzduším. Zplodiny a emise z automobilů či průmyslových center, jež se týkají zejména lidí žijících ve městech, mohou také zesilovat alergické reakce. Ve složité souhře mohou pyly a znečištění zhoršovat alergie a vést k dlouhodobým zdravotním rizikům, jako je zmíněné průduškové astma.
Většina lidí si uvědomuje, že znečištění ovzduší (směs nebezpečných plynů a pevných částic) poškozuje lidské zdraví a životní prostředí. Znečišťující látky v ovzduší mohou způsobovat nebo zhoršovat plicní a srdeční onemocnění a dokonce ovlivňovat kognitivní funkce. Méně známá je neviditelná daň, kterou si znečištění vybírá na rostilnách.
„Víme, že rostliny, které jsou pěstovány ve znečištěném prostředí, uvolňují více alergenů,“ říká Elaine Fuertesová, výzkumná pracovnice National Heart and Lung Institute, Imperial College London. V závislosti na druhu rostliny mohou látky znečišťující ovzduší měnit chemické složení pylu, čímž zvyšují sílu alergenů a vyvolávají u lidí silnější alergické reakce.
Když výzkumníci ve Španělsku porovnávali pyl trav ze znečištěných městských zón s méně znečištěnými venkovskými zónami, lidé vystavení „znečištěnému pylu" vykazovali při alergických testech větší kožní reaktivitu. Tyto výsledky potvrzují zjištění z jiné studie, kde pyl z borovic s nejvyšší expozicí znečištěnému ovzduší, způsoboval u účastníků testů vyšší míru alergizace.
Znečišťující látky v ovzduší, jako jsou pevné částice a oxidy dusíku, mohou také způsobit, že exin (vnější obal pylových zrn) některých druhů rostlin je křehčí, a proto je pravděpodobnější, že se roztrhne na menší úlomky, které mohou proniknout hlouběji do plic. Je to vysvětlení, proč lidé často pociťují nepříjemné příznaky alergie i ve dnech s nízkým množstvím pylů.
„Každé pylové zrno uvolňuje do ovzduší jiné množství alergenu. Představa, že pouhé měření množství pylů bude mít vztah jedna ku jedné ke skutečnému množství alergenů, se ukázala jako mylná,“ říká Elaine Fuertesová. Podle výzkumnice by se měření mělo zaměřit přímo na koncentraci alergenů. Nedávná vědecká studie také prokázala, že nový test hodnotící přímo hladinu travních alergenů lépe odpovídá prožívání alergických příznaků u lidí než pouhá hodnota množství travních pylů. Schopnost výzkumníků měřit hladiny alergenů u obrovského množství druhů rostlin je však stále ve fázi experimentů.
Silnější reakce na pyl nesouvisí jen s popsaným „posílením“ pylu, ale pochopitelně i se stavem lidského organismu. Když lidé vdechují znečišťující látky, jako je přízemní ozón, pevné částice a zplodiny z výfuků, poškozují tyto toxické látky sliznici jejich dýchacích cest a narušují obranyschopnost, což může v důsledku zesílit i reakce na pyl. Když je náš imunitní systém vystaven znečišťujícím látkám v ovzduší, jako jsou pevné částice, může dojít k jeho “rozhození”, kdy začne napadat i neškodné látky, jako je pyl.
Vědci zjistili, že částice výfukových plynů z dieselových motorů mohou zvyšovat hladinu imunoglobulinu E (IgE), který je klíčovým hráčem při alergických reakcích. Ve studii zaměřené na osoby citlivé na pyl ambrózie byla u jedinců vystavených jak částicím výfukových plynů z dieselových motorů, tak pylovým alergenům ambrózie reakce specifického IgE 16krát vyšší než při vystavení samotnému pylovému alergenu.
S rostoucími globálními teplotami se očekává delší a intenzivnější pylová sezóna. Zároveň se očekává další zhoršování kvality ovzduší, způsobené znečišťujícími látkami, jako je přízemní ozon. To znamená, že sezónních alergií a dalších alergických plicních onemocnění, jako je astma, bude pravděpodobně dál přibývat.
Alergologové a imunologové radí alergikům sledovat kvalitu ovzduší a množství pylů pomocí indexů a předpovědí a plánovat podle toho aktivity venku. V interiérech pomůžou čističky vzduchu s HEPA filtry, které odstraňují pyl, znečišťující látky a další alergeny. Během dnů s vysokým výskytem pylu pomůže mít zavřená okna.
A co může udělat pro lepší ovzduší každý? Používat veřejnou dopravu, jezdit na kole a chodit pěšky, kdykoli to bude možné. Kdo má možnost, může investovat do elektromobilu nebo podporovat iniciativy za čistou energii.
Zdroj: Yale Climate Connections
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
