Dovoz ruského plynu do EU v roce 2024 vzrostl o 18 %, navzdory plánu na ukončení dodávek v roce 2027

Analýza energetického think tanku Ember ukazuje, že dovoz ruského plynu do EU vzrostl v roce 2024 o 18 %, a to navzdory záměru postupně ukončit dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027. K nárůstu přispěl zvýšený dovoz do Itálie (+4 mld. m³), Česka (+2 mld. m³) a Francie (+1,7 mld. m³).

March 27, 2025
energetika a průmysl

Analýza energetického think tanku Ember ukazuje, že dovoz ruského plynu do EU vzrostl v roce 2024 o 18 %, a to navzdory záměru postupně ukončit dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027. K nárůstu přispěl zvýšený dovoz do Itálie (+4 mld. m³), Česka (+2 mld. m³) a Francie (+1,7 mld. m³).

Nárůst dovozu ruského plynu nastal navzdory tomu, že v roce 2024 nedošlo ke zvýšení poptávky po energii. Analýza také ukazuje, že EU plánuje zvýšit dovozní kapacitu LNG o 54 %, přestože se očekává, že poptávka po importu plynu zůstane do roku 2030 stabilní a existují dostupná alternativní řešení. To přináší riziko dalšího budování nadbytečné infrastruktury, přestože by nabídka fosilního plynu v roce 2030 mohla převýšit poptávku až o 26 %. Rozsah takových investic odpovídá kombinované roční spotřebě plynu Německa, Francie a Polska.

„Je skandální, že EU stále dováží ruský plyn,“ řekl analytik Ember Dr. Pawel Czyzak. „Místo aby členské státy investovaly do skutečných řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, a odřízly se tak od ruského dovozu, plýtvají penězi na drahé kapacity LNG, které ani nebudou využity,“ vysvětluje Czyzak.

Ceny plynu a nestálost dodavatelů ohrožují energetickou bezpečnost

Analýza Emberu ukazuje, že ceny plynu byly v EU v roce 2024 o 59 % vyšší než v době před ruskou invazí na Ukrajinu. To znamená, že evropský cenový benchmark pro plyn je na začátku roku 2025 přibližně dvojnásobný oproti předkrizové úrovni.

Bezpečnost dodávek ze zahraničních zdrojů mimo Rusko se rovněž stává stále více nestabilní. Zvýšené geopolitické napětí představuje riziko spoléhání se na dodávky z USA, ačkoli USA zvyšují vývozní kapacitu LNG. EU sice navrhla plány na financování zahraniční infrastruktury LNG a podepsání dlouhodobých smluv jako způsob, jak se postupně odstřihnout od ruského plynu, ale to by vedlo k další závislosti na potenciálně nespolehlivých vývozcích.

Nárůst dovozu a fixace na plyn ohrožují plány EU

K nárůstu dovozu ruského plynu došlo navzdory záměru Evropské komise ukončit závislost na ruských fosilních palivech do roku 2027. EU stále nemá právně závazný cíl ani zveřejněný plán postupného ukončení. Členské státy mohou stále dovážet ruský plyn různými kličkami i tam, kde jsou zavedena omezení, a to například využíváním stínových plavidel nebo nepřímým nákupem

S plány EU je v rozporu i rozsáhlejší hledání alternativních dodavatelů plynu, což představuje riziko dlouhodobě vyšších nákladů pro domácnosti a průmysl. Nedávno zveřejněný Akční plán pro cenově dostupnou energii zdůraznil potřebu snížit závislost na plynu, aby byly splněny cíle v oblasti bezpečnosti a cenové dostupnosti. 

Dr. Paweł Czyżak, regionální vedoucí v Emberu, uvedl: „Je nezbytné, aby si EU zachovala konzistentní strategické vedení a nenavrhovala krátkodobá opatření, která jsou v rozporu s jejími vlastními dlouhodobými cíli. Nápady, jako je dotování volatilního dováženého plynu nebo znovuotevření plynovodu Nord Stream za účelem zlepšení cenové dostupnosti energie, jsou jako přilévání oleje do ohně a očekávání, že uhasne.“

Tatiana Mindeková, spoluautorka analýzy: „Bez politiky omezující tok ruského plynu do členských států hrozí, že EU v roce 2025 zvýší svou závislost na tomto nestabilním dodavateli – stejně jako v loňském roce, kdy došlo k 18% nárůstu. Energetická bezpečnost není jen politický cíl – je to strategická nutnost pro stabilitu Evropy. EU si nemůže dovolit další odklady při ukončení dovozu ruského plynu, pokud nechce ohrozit své vlastní zájmy. Namísto výměny jedné závislosti za druhou potřebujeme pevný závazek k ukončení ruských dovozů, větší investice do obnovitelných zdrojů a chytřejší využití stávající infrastruktury. Střední a východní Evropa má prostředky k uskutečnění této transformace – nyní je potřeba politická vůle ji dotáhnout do konce.