Emise metanu vzrostly za poslední dvě dekády o pětinu, nejvíce ale za poslední tři roky. Řešení jsou přitom dostupná

Snahy o zmírnění klimatické změny se soustředí především na snižování emisí CO2. Pozornost zasluhuje ale i další plyn, jehož koncentrace prudce rostou - metan. Toho se do ovzduší sice dostává mnohem méně než oxidu uhličitého, má ale násobně větší schopnost zadržovat v atmosféře teplo. Jeho množství podle posledních měření navíc rychle roste.

Metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů. I když jeho množství ve srovnání s oxidem uhličitým není tak velké, jeho vliv na oteplování je však obrovský. Během prvních dvaceti let od uvolnění do atmosféry totiž zachycuje teplo 80× účinněji než oxid uhličitý. 

Podle posledního výzkumu Global Methane Budget 2024 emise metanu prudce stoupají. Pep Canadell, výkonný ředitel australské národní vědecké agentury CSIRO uvedl, že koncentrace metanu v poslední době rostou rychleji než kdykoli dřív od roku 1986, kdy byla zahájena spolehlivá měření. Meziročně přibylo do atmosféry 61 milionů tun metanu, což je dvojnásobek ročního přírůstku ve srovnání s průměrem předchozí dekády. „V posledních třech letech jsme zaznamenali vyšší míru růstu, a to v letech 2020-2022, přičemž v roce 2021 byla zaznamenána rekordní hodnota. Koncentrace metanu v atmosféře je teď 2,6krát vyšší než jeho předindustriální úroveň,“ uvedl Canadell. Tento trend pokračuje a pokud nebude zastaven, můžeme do konce století očekávat oteplení o více než 3 °C. Přibližně 65 % emisí metanu pochází z lidských aktivit. Ze 40 % přispívá zemědělství, zejména chov skotu a pěstování rýže. Dalších 34 % je důsledkem těžby fosilních paliv – při které totiž často uniká metan do ovzduší. Zbytek pochází z odpadu na skládkách a z odpadních vod. 

Rekordní nárůst v posledních letech

Metan se v přírodě uvolňuje z rozkládající se organické hmoty ve vlhkých prostředích, jako jsou mokřady. Bakterie rozkládají organický materiál a výsledkem je mimo jiné uvolňování metanu. Přírodní emise metanu ale nejsou takový problém. Drtivá většina současných emisí metanu je výsledkem lidské činnosti – těžby fosilních paliv, chovu hospodářských zvířat, skládek a pěstování rýže. 

„Emise z posledních let se vyhodnocují až zpětně, kdy jsou k dispozici všechna data, takže čísla za poslední 2-3 roky budou spíše předběžné odhady. Budeme li vycházet z The Global Carbon Project , tak je meziroční nárůst koncentrací metanu v atmosféře v posledních letech opravdu nadprůměrný. Rostoucí koncentrace v atmosféře je pravděpodobně dána nárůstem antropogenních emisí zejména v sektoru fosilních paliv a zemědělství. S nárůstem emisí je spojována především Čína, jihovýchodní Asie a Indie. V Evropě podle studie emise metanu klesly. Růst koncentrace metanu v atmosféře je dán bilancí mezi emisemi a propady – metan je z atmosféry odstraňován především reakcí s hydroxylovými radikály. Tato bilance se mění, protože emise rostou rychleji než kapacita atmosféry metan odstranit a nerovnováha mezi emisemi a propady se zvyšuje. Podle zmiňované studie se rozdíl mezi emisemi a propady za posledních 20 let nejméně zpětinásobil. Nepochybně je tak nárůst koncentrace dán kombinací více faktorů. Pokud dojde k nějakému bodu obratu ve využívání fosilních paliv, tak to může určitě zmírnit nárůst metanu v atmosféře, ale ne zcela, protože fosilní paliva jsou jen jedním z mnoha zdrojů metanu,” komentuje studii Adam Bednařík z Czechglobe Akademie věd ČR.‍

Snadno dostupné snížení emisí

Výhoda metanu je jeho kratší životnost v atmosféře – ve srovnání s CO2 asi 12 let oproti stovkám až tisícům let. Pokud bychom tedy nyní snížili emise metanu, může poměrně rychle klesnout jeho množství v atmosféře a zpomalí se i oteplování. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise metanu, je zaměřit se na odvětví fosilních paliv. Podle Mezinárodní energetické agentury by těžařské společnosti mohly snížit své emise až o 40 % bez jakýchkoliv nákladů. Moderní technologie totiž umožňují zachycování metanu unikajícího při těžbě ropy a plynu a jeho využití jako zdroje energie. Dalším zdrojem metanu je zemědělství, zejména chov dobytka. Krávy, ovce a další přežvýkavci při trávení potravy produkují metan, který se uvolňuje do atmosféry. Vědci pracují na vývoji speciálních krmných doplňků, které by produkci metanu u dobytka snížily.

„K těmto snahám patří vývoj krmiva Future Feed, na němž spolupracuje i australská James Cook University. Je to krmná přísada na bázi mořských řas asparagopsis, která výrazně snižuje emise metanu ze střev u hospodářských zvířat. Jedná se o jeden z řady krmných doplňků,“ uvedl Michael Battaglia z CSIRO.

Další metodou je optimalizace zavlažování rýžových polí, která také může přispět k významnému snížení emisí tohoto plynu. Dalším zdrojem metanu jsou také skládky. Organický odpad, který na skládce hnije, uvolňuje metan, který se dostává do atmosféry, pokud není správně zachytáván. Naštěstí existují technologie, které tento plyn dokážou zachytit a využít ho jako zdroj energie. Některé země již tuto praxi zavedly a snižují tak své emise metanu. 

Mezi největší producenty metanu patří Čína, Indie, Spojené státy, Brazílie a Rusko. Evropa v posledních dvou dekádách úspěšně snižuje své emise díky omezení metanu ze skládek a zemědělství. Také Austrálie vykazuje pokles, zejména v oblasti zemědělství a odpadového hospodářství. Pokud by trend antropogenních emisí metanu celosvětově nadále rostl, ohrozilo by to úspěch mezinárodní dohody Global Methane Pledge, závazku snížit emise metanu do roku 2030 o 30 %. Planeta by pak do konce století směřovala k oteplení až o 3 °C, což by mělo katastrofální následky, včetně extrémních povětrnostních jevů, zvedání hladiny moří a ztráty biodiverzity. Pokud však do roku 2050 snížíme emise metanu o 45 %, mohli bychom udržet globální oteplování pod kritickými 2 °C. 

‍