EU chystá lepší podmínky pro chov zvířat včetně slepic. Blíží se konec doby klecové v Evropě?

Evropská komise chce v roce 2026 po dlouhých odkladech reformovat pravidla týkající se welfare zvířat. Závazek potvrdila letos v létě. Prioritou má být zákaz klecových chovů, k němuž se po své ose zavazuje čím dál více zemí. Eurokomisař pro welfare zvířat Olivér Várhelyi tím reaguje i na přání 1,4 milionu Evropanů, kteří podpořili evropskou občanskou iniciativu (ECI) Konec doby klecové. Chybí zatím přesnější časový plán. 

“Evropská veřejnost očekává už dlouho změny na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové (End the Cage Age) a následných slibů Komise pod vedením Ursuly von der Leyen. že připraví legislativu do konce roku 2023. Z toho však bohužel minulá komise vycouvala a představila mnohem méně ambiciózní návrhy, a to na částečné zpřísnění dálkové přepravy zvířat a nově také na chov psů a koček. Nyní je šance, že změna stran klecí nastane už příští rok,” říká Pavel Buršík z organizace Obránci zvířat (OBRAZ).

Nosným tématem úpravy má být ukončení klecových chovů zvířat v Evropské unii. Zákaz se má vztahovat na klece pro nosnice a rozmnožovací chovy brojlerových kuřat, prasnice, telata, kachny, husy, křepelky a králíky. V EU je nyní stále asi 38  % nosnic v obohacených klecích, nejvíce v Polsku, Francii, Španělsku, Itálii. Úpravy by měly přinést desítky dalších změn týkajících se chovu zvířat, zejména stran jejich lepšího ustájení, většího životního prostoru a humánnějšího způsobu porážky.

Na evropskou reformu se připravují i čeští chovatelé, kteří přestavují chovy slepic na bezklecové - podle Drůbežářské unie se u nás nyní chová v klecích 44 % procent komerčně chovaných slepic, ještě před pár let to bylo okolo 85 %. V Česku má zákaz klecových chovů začít platit už od 2027 a chovatelé by tak bez celoevropské změny byli v konkurenční nevýhodě, uvedla předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová. Ovšem s podobnými samostatnými závazky jako Česko už přicházejí i další země (Německo do roku 2028, Slovensko do roku 2030). V některých zemích jsou již klecové chovy téměř vymýcené či zakázané zcela (Rakousko, Lucembursko, Švédsko).

Obchody se zavazují k bezklecovým vejcím

Některé české obchodní řetězce již prodávají vejce jedině z bezklecových chovů. Začaly s tím Billa, Rohlík, Košík a Delmart, od začátku příštího roku by měly následovat řetězce Kaufland, Tesco, Globus, Lidl i Albert, které už v roce 2018 slíbily ukončit prodej vajec z klecí do konce roku 2025. Některé řetězce však podle Obránců zvířat stáhly závazky z webu nebo stále veřejně nedeklarovaly, že jim plánují do konce roku dostát. Podle Obránců by nyní měly především COOP, Makro, Flop a další řetězce poskytnout jasné stanovisko médiím. Výrazně vyšší cena vajec v důsledku změn dle ministra zemědělství Výborného nehrozí, rozdíl v nákladech je cca 30 haléřů na vejce a obchodníci by neměli situace zneužívat. Větší cenové rozdíly by šly na vrub obchodní marže a okolnostem jako třeba ptačí chřipka. V Česku už dnes víc než polovina slepic žije v bezklecových systémech a produkce dál roste.

Na přestavby klecových chovů u drůbeže a prasat už byly určeny dotační tituly ve výši zhruba 1 miliardy korun. V rámci 1. a 2. kola u drůbeže bylo doporučeno celkem 45 žádostí ve výši kolem osmi set milionů korun. “Welfare hospodářských zvířat je pro Ministerstvo zemědělství (MZ) prioritou stejně jako zajištění potravinové soběstačnosti, aby maso a ostatní produkty živočišného původu byly pro spotřebitele dostupné nejen cenou ale také množstvím. Neméně podstatná je pro nás také konkurenceschopnost českých producentů na společném trhu,” řekl náměstek MZ Miroslav Skřivánek.

Nedostatečné standardy v chovech drůbeže, skotu i prasat jsou v Česku stále zásadní, a to především kvůli omezeným prostorovým a hygienickým podmínkám. U telat do osmi týdnů věku například dochází k omezení pohybu, izolaci, podvýživě a problémům s pohybovým aparátem. U dospělého dobytka se často objevuje kulhání, mastitida nebo metabolické poruchy. V chovu prasat se diskutuje o zákazech krácení ocásků či porodních klecí, které jsou zastaralé a příliš malé. Tento krok již přijalo Rakousko, Německo či Dánsko.

Nová pravidla pro brojlery: European Chicken Commitment

Kromě samotného zákazu klecí se diskutují i další pravidla chovu drůbeže, zejména délka růstu a prostor. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje přechod na pomaleji rostoucí plemena drůbeže a chov brojlerů. Podle doporučení by hustota osazení měla dosahovat maximálně 11 kg/m2. Zároveň se vyjádřil i k tzv. rychlokuřatům: růst kuřat  by dle EFSA neměl překročit 50g/den, což samozřejmě znemožňuje chovat rychle rostoucí plemena, která nabírají jateční váhy (kolem 2 kg) za necelých 35 dní.

Dnes je v Česku možné chovat kuřata při hustotě osazení až 42 kg/m2. European Chicken Commitment (Evropský závazek pro kuřata) pak stanovuje 30 kg/m2 – jde o kompromis mezi současným a ideálním stavem dle přísnějších standardů dle ESFA. Pokud nebudou postaveny nové haly, odhaduje studie Českomoravské drůbežářské unie, že by roční produkce kuřat po přijetí European Chicken Commitment (ECC) v EU klesla o 41 %. Závazek by také podle drůbežářů znamenal vyšší spotřebu krmiva, nové haly a tím pádem vyšší emise. Studie „Náklady a důsledky Evropského závazku pro kuřata v EU“, kterou zveřejnila Asociace zpracovatelů drůbeže a obchodu s drůbeží v zemích EU (AVEC), ukazuje, že by se přijetím standardů pro dobré životní podmínky kuřat (European Chicken Commitment - ECC) v Unii zvýšily náklady na jeden kus drůbeže o 21,9 %. „Tato studie extrémně vybočuje. AVEC je totiž lobbistická organizace zastupující drůbežáře na evropské úrovni, nikoliv nezávislý odborník či instituce. Když se podíváme na nezávislé studie, tak tato čísla vůbec neodpovídají. Např. studie vypracovaná na univerzitě ve Wageningen ukazuje mnohem nižší nárůst nákladů v závislosti na zemi,” říká Radim Trojan z organizace OBRAZ.

Co se týče emisí, odborníci a zástupci nevládního sektoru se s drůbežáři opět neshodují: studie nevládních organizací ukazují, že by přechodem na závazek ECC producenti kuřecího masa mohli docílit nižších emisí než v konvenční produkci díky snížení úmrtnosti kuřat či nižšímu podílu sóji v krmivech z neudržitelných zdrojů, jako jsou brazilské pralesy. To je však dobrovolný krok, který součástí závazku není.

„V České republice by pro naplnění závazku ECC bylo nutné zvýšit plochu hal pro brojlery o 23 %, což odpovídá asi 61 novým halám. Haly pro výkrm bývají běžně přestavovány z bývalých stájí pro dojnice, nemusí se tedy vždy jednat o nově vystavené haly, ale o využití existujících brownfieldů. S ohledem na zdlouhavé povolovací procesy lze tuto přestavby v Česku realizovat zhruba během pěti let. Chov brojlerů v lepších podmínkách s sebou přináší také zvýšené finanční výdaje, jde asi o 17,4 %. Nejvíce se na něm podílejí odpisy na výstavbu nových hal a dále zvýšené náklady na krmivo a práci," píše se ve studii.

Dle ministerstva nevládní organizace uvádějí zkreslené údaje nevycházející z poměrů českých chovatelů, ale z parametrů chovů z Německa a Polska. Podle OBRAZu však jde o pochopitelný postup. Kuřata se dle ECC v ČR zatím oficiálně nechovají (byť jsou pomalu rostoucí plemena mezi masnou drůbeží zastoupena a pravděpodobně se část z nich chová i dle standardu ECC), a proto lze použít zatím jen zahraniční data.

Obránci zvířat apelují na spotřebitele, aby požadovali od českých producentů i řetězců dodržování závazků European Chicken Commitment, zejména co se týče tzv. rychlokuřat, která se kvůli rychlému růstu sotva udrží na nohách, potýkají se se zdravotními problémy,  žijí v halách bez přirozeného světla, následkem čehož trpí a jejich maso má horší kvalitu. V ČR pochází aktuálně jen asi 10 % brojlerů z pomalé a udržitelnější produkce. V žádném členském státě zatím nepřevažují. 

V Česku dosud závazek ECC podepsaly jen dvě sítě obchodů: Jednota České Budějovice a KONZUM Ústí nad Orlicí. Hlásí se k němu i některé mezinárodní řetězce, například Subway, Marks and Spencer nebo Bageterie Boulevard. Na dodržování pravidel má dohlížet třetí strana a platit mají nejpozději od roku 2026. K plošnějšímu přijetí ECC je dle náměstka Ministerstva zemědělství Skřivánka potřeba dostatečně velká spotřebitelská poptávka, kterou však české firmy zatím neregistrují. Zájem je stále o co nejnižší cenu, která je příznivější u rychle rostoucích druhů.

Spotřebitelé v Česku: na špici v konzumaci masa 

Snížená produkce a vyšší cena jsou pro spotřebitele strašáky. Čeští spotřebitelé jsou ohledně konzumace masa v EU na špici. Argumentace proti vyšším cenám se dotýká i snížené konkurenceschopnosti vůči dovozovým kuřatům (mezi největší dovozce do ČR patří např. Polsko) a podle českých drůbežářů nakonec znamená snížení národní produkce i soběstačnosti.

"Jednou z cest je rozhodně snižování spotřeby nejen masa, ale všech živočišných produktů. Česko patří na špici nejen v konzumaci masa, ale obzvlášť ve spotřebě mléčných výrobků. Když odhlédneme od kvality života zvířat, od nichž produkty pocházejí, má to negativní dopad na zhoršující se zdraví české populace, životní prostředí a také globální klimatickou krizi,” konstatuje Adéla Knapová, zakladatelka Nadačního fondu ONE HEART.

Osvětě a informovanějšímu rozhodování brání taky nedostatečné označování produktů. Spotřebitelé nemají možnost zjistit, odkud potraviny pocházejí a za jakých podmínek byla zvířata chována. Třeba Španělsko proto  již zavedlo systém označování mléka podle welfare standardů. Na evropské úrovni ale takový transparentní systém chybí a nízké koncové ceny živočišných produktů jsou tak mnohdy  “dotovány” utrpením zvířat.

‍