Evropa bloudí. Kompas konkurenceschopnosti má pomoct najít cestu ven

Kompas konkurenceschopnosti, který nyní představila Evropská komise ukazuje, kam se vydat, aby EU zůstala silná, inovativní a nezávislá. Udává směr a zmiňuje hlavní milníky na cestě k vyšší konkurenceschopnosti. Stěžejní bude energetika, inovace, výzkum i méně byrokracie. 

Jednou z priorit Kompasu je ochrana ekonomiky před nečekanými otřesy – ať už jde o výkyvy trhu, geopolitické krize nebo závislost na dovozech strategických surovin. Posílení ekonomické bezpečnosti, obrana trhu před neférovými praktikami třetích zemí, diverzifikace dodavatelských řetězců a větší soběstačnost v kritických odvětvích a technologiích jsou proto stěžejní součástí nového plánu a ochranou před dalšími krizemi.

Energie: otázka přežití  

Akční plán pro dostupnou energii, který je součástí představeného Kompasu, má zajistit, aby evropské podniky nebyly v nevýhodě kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu a aby se snížila závislost na nestabilních dovozech fosilních paliv. K dostupnějším cenám energií mají pomoci dlouhodobé smlouvy na dodávky energie, rozšíření systému garancí a dalších nástrojů na snížení rizika. Pán má také motivovat velké průmyslové hráče k poskytování flexibility, tedy uzpůsobení své výroby a spotřeby podle aktuálních potřeb energetické sítě. V dlouhodobějším horizontu pak Evropa hodlá investovat do rozvoje přenosových soustav, včetně infrastruktury na přepravu a skladování vodíku nebo oxidu uhličitého.

Schopnost přetavit inovace v produkty a služby

Využití inovací je oblast, ve které Evropa dlouhodobě ztrácí. Podpora start-upů, zjednodušení podmínek pro podnikání a nový celoevropský právní režim mají proto vytvořit prostředí, kde nové nápady nejen vznikají, ale také se rychle dostávají na trh a tvoří nová pracovní místa. K tomu má sloužit například nový Fond konkurenceschopnosti, který má od roku 2028 sdružovat dnes rozdrobené a často se překrývající evropské programy. Zároveň má poskytovat financování pro strategické investice napříč technologiemi a sektory – od umělé inteligence, přes biotechnologie až po výzkum vesmíru. Vedle veřejných financí bude EU shánět finance i u evropských investorů, kteří nyní se nyní dívají spíš přes oceán. 

Kde brát sílu dlouhodobě?

Z pohledu nového plánu je zásadní podpora výzkumu, vzdělávání a inovací na té nejvyšší úrovni. Jen ty dokážou dlouhodobě pohánět evropskou výrobu a průmysl. Nová strategie pro pokročilé materiály, ocel a cirkulární ekonomiku pomůže evropským firmám inovovat, snižovat náklady a vyrábět udržitelněji, což posílí jejich globální konkurenceschopnost. Upřednostňování evropských firem ve veřejných zakázkách má ještě více posílit jejich růst a udržet pracovní místa v Evropě.

Až o třetinu méně byrokracie

Vedle potřebných kroků v oblastech energetiky, financí a inovací Kompas přichází také s několika horizontálními návrhy, které jdou napříč sektory. Z nich jeden rezonuje v české debatě asi nejvíc, a tím je snižování administrativní zátěže. Komise deklarovala cíl snížit firmám papírování o 25 %, malým a středním podnikům pak dokonce o 35 %. 

Kompas přináší řadu návrhů, které si mezi členskými státy bezpochyby dokáží najít širokou podporu. Pro udržení správného směru se však Evropa musí sjednotit za společnými cíli, což nebude jednoduché. Zatímco některé země, jako Nizozemsko či Dánsko, prosazují co nejmenší byrokratickou zátěž, jiné, například Francie, preferují silnější roli státu. Podobně bude složité najít rovnováhu mezi podporou tradičního průmyslu, na který spoléhá Německo či Česko, a rozvojem digitálních inovací, na něž kladou důraz Estonsko nebo Irsko. Významnou výzvou bude také energetická transformace, kde státy s nízkoemisní energetikou, jako Švédsko a Finsko, mají zcela jiné priority než země závislé na fosilních palivech. Najít rovnováhu mezi odlišnými přístupy bude obtížné, ale nezbytné, pokud má Evropa obstát v globální konkurenci. 

Ven z krize jedině společně  

Kritici už nyní Kompas přirovnávají k Lisabonské strategii z roku 2000, která si kladla podobné cíle, ale selhala kvůli pomalé implementaci, odlišným národním prioritám a nástupu finanční a dluhové krize v letech 2009-2010. Od té doby se Evropě nedaří ze série krizí vymanit, ať už jde o migraci, pandemii, válku na Ukrajině či počínající obchodní konflikt s USA. Pokud se má Evropa vyvarovat stejných chyb, jako v případě Lisabonské strategie, pak musí jednat rychle, rozhodně a jednotně. Úspěch Kompasu tak bude záležet také na ochotě evropských představitelů ustoupit ve prospěch společných zájmů Unie.

Evropa si nemůže dovolit další desetiletí stagnace. Kompas konkurenceschopnosti ukazuje konkrétní směr, jak čelit problémům, se kterými se nyní potýká. Pokud chce znovu patřit mezi globální ekonomické lídry, musí jednat rozhodně a bez zbytečných prodlev – svět totiž čekat nebude.

‍