Nová zpráva organizace Germanwatch upozornila před Mnichovskou bezpečnostní konferencí světové lídry na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik a vyčíslila konkrétní cenu změny klimatu. Podle zprávy za poslední tři dekády přišlo v důsledku ní o život přes 765 000 lidí, a to kvůli cca 9 400 extrémním povětrnostním jevům. Ty způsobily hospodářské škody za 4,2 bilionu amerických dolarů (po zohlednění inflace).
Nová zpráva organizace Germanwatch upozornila před Mnichovskou bezpečnostní konferencí světové lídry na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik a vyčíslila konkrétní cenu změny klimatu. Podle zprávy za poslední tři dekády přišlo v důsledku ní o život přes 765 000 lidí, a to kvůli cca 9 400 extrémním povětrnostním jevům. Ty způsobily hospodářské škody za 4,2 bilionu amerických dolarů (po zohlednění inflace).
Nová zpráva ukazuje, že evropské země jako Itálie, Španělsko a Řecko patří mezi deset nejvíce postižených zemí na světě za poslední tři desetiletí. Nejnovější vydání „Indexu klimatických rizik“ ukazuje, do jaké míry byly země v letech 1993-2022 postiženy extrémními projevy počasí souvisejícími s klimatem.
Vychází z údajů o extrémních povětrnostních událostech z Mezinárodní databáze katastrof (Em-dat) a socioekonomických údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Index zkoumá dopady extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem a sestavuje žebříček zemí založený na šesti ukazatelích: počtu obětí, zasažených osob (zraněných a jinak nepříznivě ovlivněných) a ekonomických ztrát. Zpráva vychází z nejkomplexnějšího veřejně dostupného souboru historických údajů o dopadech extrémních povětrnostních jevů. Ty jsou ovšem v zemích globálního Jihu často nedostatečně hlášeny kvůli problémům s technologiemi a kapacitami. V důsledku toho může žebříček nepřesně zachycovat míru a způsob, jakým jsou stiženy země globálního Jihu.
Nejvíce zasažené země v letech 1993-2022
Země nejvíce zasažené v roce 2022
Světové ekonomické fórum zařadilo extrémní projevy počasí zesílené změnou klimatu na druhé místo mezi nejvýznamnějšími globálními riziky hned po ozbrojených konfliktech a válkách.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu sešli političtí lídři, zástupci bezpečnostní komunity, odborníci a odbornice, aby diskutovali o výzvách v oblasti mezinárodní bezpečnosti, o nichž nelze jednat bez zohlednění klimatické změny. I přesto klimatické otázky dalece zastínily výdaje na obranu a nový přístup současné americké administrativy k transatlantické vazbě.
V otázkách dekarbonizace a posilování evropské obranyschopnosti se zástupci armády a odborníci shodli, že je třeba soustředit se na udržitelnější technologie.
„Musíme v armádách měřit svou uhlíkovou stopu a pracovat na jejím snížení. Musíme neustále opakovat, jaká jsou rizika klimatické změny z pohledu bezpečnosti a ekonomiky. Lidé poslouchají víc, než když je klima tematizované z tábora zelených a levice,” řekl norský armádní generál Eirik Kristoffersen na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj se již roky v NATO mluví o tom, že nelze kapacity posilovat starými technologiemi.
„Lídři na Mnichovské bezpečnostní konferenci by neměli diskutovat o bezpečnostních výzvách, aniž by se zabývali změnou klimatu. Vstupujeme do kritické a nepředvídatelné fáze klimatické krize, která bude stále více ovlivňovat sociální vývoj a bezpečnost lidstva,“ řekla Laura Schaeferová, spoluautorka indexu klimatických rizik a vedoucí oddělení mezinárodní klimatické politiky ve Germanwatch.
„V době geopolitických otřesů a slábnoucích závazků musí bohatší země přitvrdit a poskytnout potřebnou podporu, aby zajistily odolnější a udržitelnější budoucnost,“ dodala Vera Künzel, spoluautorka Indexu klimatických rizik a hlavní poradkyně pro adaptaci na změnu klimatu a lidská práva ve společnosti Germanwatch.
„V tomto okamžiku polykrize se účastníci Mnichovské bezpečnostní konference musí zabývat změnou klimatu. Je tu válka a naléhavé ekonomické a politické záležitosti. Přesto není správné ignorovat změnu klimatu, protože její dopady ovlivňují všechny globální problémy,“ řekl Travis Brubaker, hlavní politický poradce pro zahraniční politiku USA v oblasti klimatu v E3G, který se zúčastnil mnichovské konference.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
