Lex OZE III dává v Česku šanci celému odvětví průmyslu

Minulý týden přijatá novela v důsledku umožňuje mimo jiné flexibilitu obnovitelných zdrojů, konkrétně potenciál bateriových úložišť pro energetickou stabilitu. Flexibilitu obnovitelných zdrojů jsme potřebovali řešit už dlouho. Přijetí úpravy pomůže po šesti letech čekání celé energetice. 

Poslanci schválili novelu energetické legislativy označovanou jako lex OZE III. Úprava je rozsáhlá a má zásadní dopady na další rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jednou z klíčových oblastí je posílení flexibility energetické soustavy, včetně podpory bateriových úložišť. Úlohu dodávat energii flexibilně na povel totiž dnes zastávají z velké části fosilní zdroje, kdy se v hodinách špičky musíme spoléhat na uhelné či plynové elektrárny. V budoucnu by potřebnou energii do sítě mohly pustit právě baterie. 

Bateriové systémy umožňují akumulaci elektřiny v období, kdy je produkce typicky z větrných a fotovoltaických elektráren nadbytečná, a její pozdější uvolnění do sítě v období vyšší poptávky. Tím se jednoduše snižuje nárok na potřebný výkon uhelných elektráren, a tím pádem se snižují i emise skleníkových plynů. Bez fosilních zdrojů se aktuálně neobejdeme, zejména bez zemního plynu ne, ale můžeme nahradit část výkonu uhlí. Nejde přitom jen o životní prostředí. Díky bateriím je vyrovnávání elektrické soustavy jednodušší technologicky i obchodně. 

Obdobně jako přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, která funguje na principu akumulace energie v období přebytků a jejího uvolnění v období deficitu, představují bateriová úložiště moderní verzi tohoto konceptu v kontextu současné energetiky. V Itálii, Velké Británii či Německu již tyto systémy aktivně přispívají k vyrovnávání sítě a podobné projekty se rozvíjejí v dalších evropských zemích. 

 Baterie je výhodné stavět v místě bývalých elektráren a brownfieldech, kde již stojí transformátor a připojení k síti, další logickou možností je okolí fotovoltaických elektráren, kde je možné nabízet síti energii flexibilně v čase jejího nedostatku. K vyrovnávání sítě se budou hodit i baterie samostojící, které mohou být v podstatě kdekoli. Ty dnes největší kolem 5MWh (pro představu se dá přirovnat ke spotřebě evropské domácnosti za asi rok a půl) zabírají prostor lodního kontejneru. U některých instalací bude zapotřebí nový transformátor a následné testování a certifikace nového připojení k síti. To všechno jasná legislativa, jako je OZE III zrychlí.Moderní bateriová úložiště obvykle využívají lithiové články, jsou pospojované a umístěné ve zmíněném standardním přepravním kontejneru a jejich celkový výkon bývá v řádu jednotek až desítek MW. 

Bateriový segment energetiky se rychle rozvíjí a Česko má potenciál v něm hrát významnou roli. Tuzemské firmy se již angažují ve výrobě lithiových baterií, například společnost Bochemia, a je žádoucí, aby se český průmysl aktivně podílel na inovacích v oboru. 

Rozvoji odvětví pak umožní další investice a usnadní bankovní půjčky. V současnosti se stává, že se banky potýkají s obtížemi při hodnocení rizika a financování projektů tohoto typu. Právě přijetí lex OZE III by mohlo odstranit některé z těchto překážek a podpořit rozvoj celého sektoru, včetně výroby, servisních služeb 

Podpora flexibilních zdrojů v energetice je zkrátka klíčová pro udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů a zajištění stabilní dodávky elektřiny (i pro případy výpadků sítě). Rozšíření bateriových úložišť také přispěje k vyšší konkurenceschopnosti českého energetického trhu a otevře nové příležitosti pro technologické inovace. Vzhledem k rychlosti vývoje moderní energetiky by Česko mělo tuto příležitost uchopit.

‍