Množství vody v deštích neovlivníme. Rozsah škod ale ovlivnit můžeme

S přicházejícím rizikem povodní se ukazuje, jestli jsme připravenější než v předchozích letech 1997 a 2002. Množství dešťové vody sice příliš ovlivnit nedokážeme, na omezení případných škod se ale můžeme připravit a leckde se tak stalo. Vydatné deště po letech odhalí slabá místa v obcích i v krajině.

Zajímavé je sledovat, co se už daří. V první řadě je to výrazné a srozumitelné informování s předstihem: Povodně se blíží a mohou být výrazné. V rámci včasného varování svou roli výborně plní Český hydrometeorologický ústav. A navazují na něj i všechna významná média. Pozadu nezůstává ani vláda. 

Pro pochopení rozsahu očekávaných dešťů, by laické veřejnosti by mohlo pomoci srovnání – při vydatnějším dešti napadne 5-20 mm srážek. Předpovídaných 300 mm tedy znamená, že spadne skoro polovina ročního úhrnu srážkové vody.  Pro rozsah případných škod bude zároveň klíčové, jak rychle uvedené množství srážek naprší. 

Pro občany přicházejí účelné rady: vykliďte sklepy a ochraňte nízko položené domy. Buďte připraveni na výpadky elektřiny i vody. Není potřeba panikařit, ale smysluplně uvažovat, co může udělat každý sám. K tomu může přispět i upozornění hasičů pro lidi se zálibou v extrémních sportech, aby zbytečně nekomplikovali situaci. Doporučení na rušení kulturních akcí sice v místech s mírnějším deštěm působí spíš poplašně, ale na druhou stranu zvyšuje obecnou pozornost, že se něco může dít a může se nás to dotknout.

Protipovodňové plány jsou

Smysluplná příprava se ale týká nejen občanů, ale především připravenosti jednotlivých povodí, záchranných složek a vedení obcí. Na nich leží odpovědnost, aby se podařilo přicházející vodu zvládnout s co nejmenšími škodami. Důležitou složku představují připravené povodňové plány obcí, v nichž by měla být navržena protipovodňová opatření řešící nejen jak se před přitékající vodou ochránit, ale i jak postupovat v průběhu povodně tak, aby se ochránil majetek a především obyvatelé. Plány vznikaly většinou v návaznosti na proběhlé povodně předchozích let. Dle informování médií už můžeme přípravy sledovat: vidíme, kde se upouští voda z přehrad, že v Troubkách čistí kanály, v Humpolci staví protipovodňovou zeď a další podobné kroky. Povodňové linie v územních plánech obcí mají vliv i na možnost nové výstavby či na výši pojistného stávajících nemovitostí. Až přicházející voda ukáže jejich relevantnost. 

Krajina: vsakování pomáhají louky, remízky a dobré hospodaření

Z dlouhodobého hlediska podstatnou část protipovodňové ochrany představuje připravenost krajiny na to, aby zvládala nadměrnou vodu. Nejen na nemovitostech, ale i v krajině může voda způsobit obrovské škody. Naštěstí je po sklizni základních plodin. Přesto protékající voda může způsobit obrovskou vodní erozi. Voda odnese ornici, a tak sníží úrodnost pole a tím i jeho hodnotu. Navíc ji přemístí jinam,  kde jako bahno způsobí další škody. Toto riziko se týká především svažitého terénu. O erozních následcích rozhoduje také zemědělské hospodaření - tedy, jestli jsou pole právě pooraná, nebo krytá meziplodinou, využívají bezorebných technologií a dalších šetrných způsobů, jak půdu ochránit. Proti rychlému odtoku vody pomohou také zatravněné pásy, louky, menší výměry polí. V tom se podařilo udělat dílčí proměny a silné deště ukážou, kde zůstávají slabá místa. 

Voda prověří adaptační projekty

Další část dlouhodobých a koncepčních příprav se týká přesměrování vody tam, kde bude nejméně škodit. Nadcházející dny ukážou, jak se nám podařilo poučit se z předchozích zkušeností. Nejvíc prověří projekty, které byly v posledních letech budovány právě jako protipovodňové – poldry, hráze, retenční nádrže. Kromě těchto přímo protipovodňových staveb se řada obcí rozhodla budovat přírodě blízká opatření, která by měla vodu v krajině v co největší míře zasáknout v místě dopadu, zpomalit její odtok, směřovat ji do rozlivových území. V posledních letech se podařilo rozvolnit řadu vodních koryt, vybudovat zádržné tůňky, vyhloubit zpomalovací průlehy a osázet je stromy. Mezi takové příklady patří i povodňový park v Židlochovicích na Svratce, který má protékající vodu zpomalit a umožnit jí přirozený rozliv. Podobně koncepčně postupovali například v jihomoravských Vohančicích, kde pole nad vesnicí rozčlenili zasakovacími průlehy, zatravnili a vysázeli více než tisíc stromů. 

Další podobné projekty představuje například celostátní soutěž Adapterra Awards. Pro všechna tato místa bude množství přicházející vody představovat zatěžkávací zkoušku. Doufejme, že aspoň lokálně dokáží pomoci a sníží dopady v bezprostředním okolí. Třeba nás i tyto povodně posunou dál směrem ke smysluplným adaptačním opatřením.

‍