Podle průzkumu EIB 94 % Evropanů podporuje opatření na adaptaci vůči změně klimatu

Podle každoročního průzkumu, který si nechala vypracovat Evropská investiční banka, téměř tři čtvrtiny dotázaných v EU chápou, že je třeba přizpůsobit svůj životní styl kvůli změně klimatu. Respondenti označili změnu klimatu jako druhou největší výzvu své země, hned za vysoké životní náklady.

November 14, 2024
společnost a klima

Podle každoročního průzkumu, který si nechala vypracovat Evropská investiční banka, téměř tři čtvrtiny dotázaných v EU chápou, že je třeba přizpůsobit svůj životní styl kvůli změně klimatu. Respondenti označili změnu klimatu jako druhou největší výzvu své země, hned za vysoké životní náklady.

Minulý týden zveřejnila EIB výsledky sedmého výročního průzkumu klimatu, který shrnuje názory více než 24 000 respondentů z celé EU a Spojených států. V EU se průzkumu, který byl proveden v srpnu 2024, zúčastnilo 24 148 lidí.

Hlavní zjištění

  • 94 % respondentů v EU uvedlo, že pro jejich zemi je důležité přizpůsobit se změně klimatu, přičemž 50 % lidí uvedlo, že má jít o jednu z priorit
  • 86 % respondentů se domnívá, že investice do přizpůsobení se změně klimatu mohou vytvořit pracovní místa a podpořit místní ekonomiku.
  • 85 % respondentů souhlasí s tím, že výdaje na přizpůsobení se změně klimatu jsou nezbytné, aby se v budoucnu zabránilo ještě vyšším nákladům.

S rostoucí četností a závažností přírodních katastrof se náklady za změnu klimatu stále zvyšují. Vědci varují, že tyto katastrofy budou v budoucnu ještě nákladnější. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředíje Evropa v současné době nejrychleji se oteplujícím kontinentem, přičemž se očekává, že počet extrémních povětrnostních jevů bude s rostoucími teplotami narůstat.To znaměná významnou hrozbu pro infrastrukturu a stabilitu celosvětových dodávek vody a potravin.

"V letošním roce jsme byli svědky tragických dopadů extrémních povětrnostních jevů ve střední Evropě a naposledy v mé zemi Španělsku, kde mnoho lidí přišlo o život a tisíce lidí zůstaly bez domova. Od Pákistánu přes Karibik až po Severní Karolínu je dopad změny klimatu citelný po celém světě. Dnes zveřejněný průzkum potvrzuje, že lidé vědí, že musíme jednat ihned, abychom se přizpůsobili dopadům změny klimatu a zmírnili je. Spořádaný přechod má také největší ekonomický smysl. Každé 1 euro investované do prevence a odolnosti ušetří 5 až 7 eur na odstraňování škod,” řekla Nadia Calviño, prezidentka EIB

Priorita i ekonomická příležitost

Evropští respondenti uvádějí, že změna klimatu je po rostoucích životních nákladech druhou největší výzvou, které jejich země čelí. Potřebu přizpůsobit se změně klimatu uznává 94 % z nich.

  • Polovina respondentů (50 %) považuje přizpůsobení se klimatu za prioritu své země pro nadcházející roky. Lidé žijící v jihoevropských zemích, jako je Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Chorvatsko, Kypr a Malta, jsou obecně znepokojeni více: 65 % z nich považuje přizpůsobení se klimatu za prioritu (o 15 procentních bodů více než průměr v EU).

Adaptace na změnu klimatu je rovněž vnímána jako ekonomická příležitost a dlouhodobá investice:

  • 86 % Evropanů tvrdí, že investice do adaptace mohou vytvořit pracovní místa a podpořit místní ekonomiku.
  • 85 % se domnívá, že adaptace vyžaduje investice již nyní, aby se předešlo pozdějším vyšším nákladům.

Ochota se stěhovat i měnit životní styl

Evropští respondenti si uvědomují ekonomické příležitosti, které opatření pro přizpůsobení se změně klimatu představují. Přímé zkušenosti s extrémními výkyvy počasí pak posilují pocit, že je třeba jednat co nejrychleji:

  • 80 % respondentů v EU (89 % v jihoevropských zemích) zažilo v posledních pěti letech alespoň jednu extrémní povětrnostní událost. Extrémní horka a vlny veder zažilo 55 % respondentů (ve Španělsku je to 73 % a v Rumunsku 71 %), sucho 35 % (v Rumunsku 62 % a ve Španělsku 49 %) a silné bouřky nebo krupobití 34 % (ve Slovinsku 62 % a v Chorvatsku 49 %).
  • 68 % evropských respondentů uvedlo, že utrpělo alespoň jeden přímý důsledek extrémního výkyvu počasí. Na 21 % z nich mělo dopad narušení dopravy, 20 % výpadky proudu nebo problémy s dodávkami energie a 20 % zdravotní problémy, zatímco 19 % zaznamenalo zničení lesů nebo přírodních prostor v blízkosti svých domovů.

Evropané si dobře uvědomují potřebu přizpůsobit se:

  • 72 % respondentů v EU (81 % v jihoevropských zemích) si uvědomuje, že v důsledku změny klimatu budou muset uzpůsobit svůj životní styl.
  • 35 % si myslí, že se budou muset přestěhovat na místo méně zranitelné vůči klimatickým změnám, aby se vyhnuli povodním, lesním požárům nebo jiným extrémním projevům počasí.
  • 28 % si myslí, že se budou muset přestěhovat do chladnějšího regionu či země.

Aby se jednotlivci mohli přizpůsobit změně klimatu, potřebují správné informace. Povzbudivé je, že 71 % Evropanů má pocit, že jsou informováni o tom, co mohou udělat pro to, aby účinně adaptovali své bydlení a životní styl. Většina z nich (60 %) však neví o veřejných dotacích nebo finančních pobídkách, které by jejich úsilí podpořily.

Priority: ochlazování měst, ochrana před povodněmi

  • 42 % z nich zdůrazňuje ochlazování měst.
  • 39 % uvádí zlepšení infrastruktury; například instalaci lepších odvodňovacích systémů, protipovodňových bariér či odolnějších elektrických sítí.
  • 38 % uvádí potřebu vzdělávat veřejnost v tom, jakým chováním může předcházet problémům způsobeným extrémními projevy počasí nebo na ně reagovat.

Na otázku, kdo by měl platit za adaptace na změnu klimatu:

  • Více než třetina respondentů (35 %) se domnívá, že náklady by měly nést společnosti a průmyslová odvětví, která ke změně klimatu přispívají nejvíce.
  • Další třetina (32 %) si myslí, že by měli platit všichni rovným dílem.
  • Podle 15 % by náklady měli nést bohatší jednotlivci prostřednictvím vyšších daní.

Na otázku, kdo by měl získat podporu jako první:

  • 38 % respondentů se domnívá, že by měli mít všichni stejný prospěch.
  • Podle 28 % by měli být upřednostněni starší lidé.
  • Podle 23 % by měli podporu jako první dostat lidé žijící v rizikových oblastech.

Obavy o to, kdo by měl mít prospěch z adaptační pomoci, přesahují místní priority. Většina (57 %) respondentů z EU uznává, že je třeba podporovat celosvětové úsilí o přizpůsobení se změně klimatu, a domnívá se, že jejich země by měla více pomáhat nejzranitelnějším rozvojovým zemím reagovat na sílící dopady změny klimatu.

Výsledky průzkumu z jednotlivých zemí