Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Četnost vln veder v západní Evropě roste asi třikrát rychleji než celosvětový průměr a jejich intenzita čtyřikrát rychleji. V letech 2000-2023 kontinentem prošlo 23 z 30 nejsilnějších evropských vln veder. A tři nejteplejší roky v Evropě se odehrály v letech 2020-2023. Souhrnná data k evropským létům připravili vědci z organizace World Weather Attribution.
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Četnost vln veder v západní Evropě roste asi třikrát rychleji než celosvětový průměr a jejich intenzita čtyřikrát rychleji. V letech 2000-2023 kontinentem prošlo 23 z 30 nejsilnějších evropských vln veder. A tři nejteplejší roky v Evropě se odehrály v letech 2020-2023. Souhrnná data k evropským létům připravili vědci z organizace World Weather Attribution.
Loňský červenec byl celosvětově nejteplejším měsícem v historii, a to v důsledku změny klimatu způsobené člověkem. V celé Evropě bylo v rámci vln veder překonáno obrovské množství teplotních rekordů. Evropa zaznamenala v roce 2023 také rekordní počet dní s extrémním horkem. Trend teplotních rekordů v každém měsíci pokračoval i dál, v červnu 2024 už takovým měsíců bylo 13 za sebou.
Už v dubnu 2024 zasáhla Španělsko i Portugalsko extrémní vedra, která by bez změny klimatu byla prakticky nemožná.
Středomoří od jara trpí extrémními ranními vedry, která ohrožují nejméně 290 milionů lidí Pravděpodobnost veder je v důsledku změny klimatu nejméně pětkrát vyšší. Bulharsko zažilo nejteplejší červnovou noc v historii. Kypr zažil nejteplejší červnový den a noc v historii a také Turecko zaznamenalo nejteplejší červnový den a noc v historii.
V Řecku byla zaznamenána nejčasnější vlna veder s teplotami až 44,5 °C. V době psaní tohoto článku zemřeli na podezření na vyčerpání z horka čtyři turisté, kteří se v horku pokoušeli o pěší túru, včetně televizního moderátora Michaela Mosleyho. Další se stále pohřešují. Akropole byla v odpoledních hodinách kvůli nebezpečně vysokým teplotám uzavřena a objevily se zprávy o omdlévajících turistech, kteří stáli ve frontě na vstup. Úřady zavřely některé školy, lidé museli pracovat z domova a ti, kteří pracují venku měli povinné siesty kolem poledne.
Odhaduje se, že v roce 2023 bylo na světě o 1,3 °C tepleji než v předindustriální době, přičemž ropa, uhlí a plyn byly v tomto roce zodpovědné za 75 % všech emisí skleníkových plynů. Zbývající emise pocházely z jiných lidských činností, jako je zemědělství či ničení lesů.
Za 70 % průmyslových emisí v letech 1954-2022 je zodpovědných 78 korporátních a státních výrobců ropy, plynu, uhlí a cementu známých jako Carbon Majors. Evropské fosilní společnosti včetně BP, Total Energies, British Coal Corporation a Shell patří mezi 20 největších kumulativních producentů emisí skleníkových plynů na světě.
Největší fosilní firmy jsou také zodpovědné za 37 % plochy spálené lesními požáry v USA a Kanadě a v tomto století by mohly způsobit 11,5 milionu úmrtí v důsledku extrémních veder. Své emise navíc nepřestaly zvyšovat, přestože věděly, jaké škody způsobují.
Proti těmto fosilním společnostem se stále častěji vedou soudní spory za škody, celkem bylo podáno více než 80 žalob, včetně těch proti evropským společnostem, jako jsou Shell, BP, Total Energies a RWE.
Extrémní vedra v západní Evropě se zintenzivňují rychleji, než klimatické modely očekávaly, takže budoucí letní vlny veder by mohly být ještě horší, než se předpokládalo.
Předpokládá se, že jen vlny veder v roce 2023 srazily HDP Španělska o 1 %, Řecka o 0,9 %, Itálie o 0,5 % a Francie o 0,1 %. Do roku 2060 by se hospodářské škody mohly zvýšit pětinásobně. Vlny veder způsobily v posledních letech také rekordní spotřebu elektrické energie, protože chlazení budov spotřebuje 2-3krát více energie než jejich vytápění, způsobily ztráty v zemědělství a narušily cestovní ruch. Vlny veder v mořích již zahubily až 90 % populací korálů částech Středozemního moře a byly spojeny s hromadným úhynem mořských ptáků.
V roce 2023 byla v Evropě zaznamenána rekordní úroveň vystavení stresu z horka. Úmrtnost v důsledku horka se v Evropě za posledních 20 let zvýšila přibližně o 30 %, přičemž jen v létě 2022 zemřelo na následky horka 62 000 lidí. V celé Evropě lze již nyní 23-46 % úmrtí v důsledku horka přičíst změně klimatu. Pokud se nezmění současné emisní politiky, počet úmrtí v důsledku horka v Evropě by mohl být třicetkrát vyšší než dnes a již za 25 let by i Paříž a Berlín mohly zažívat letní vedra a vlhkost, ohrožující na životech i mladé a zdravé lidi.
Bez změny současných politik na omezování emisí by v jižní Evropě bylo ročně navíc více než 40 dní s teplotou nad 35 °C. Při rychlejším snižování emisí by se tento počet snížil na 10-20 dní (modelová země pro tento výpočet bylo Španělsko).
V roce 2022 zasáhlo Evropu nejhorší sucho za posledních 500 let. Vysoké teploty způsobily, že sucho v povrchové vrstvě půdy v západní a střední Evropě bylo pětkrát až šestkrát pravděpodobnější a sucho v kořenové zóně plodin třikrát až čtyřikrát pravděpodobnější. Dopad sucha na řece Rýn srazil v roce 2022 hospodářský růst v Německu o 0,5 %. Horko může navíc dál zhoršovat sucho a sucho může umocnit horko.
Očekává se, že pokračující středomořské sucho bude letos stát španělský region Andalusie 4,5 miliardy eur. Ceny olivového oleje na celém světě dosáhly již loni v důsledku sucha rekordních hodnot (Španělsko produkuje 57 % světové produkce olivového oleje), a za poslední dva roky se v důsledku dopadu sucha prudce zvýšily i náklady na další potraviny. Klesající hladina vod spojená s vyššími teplotami způsobily kontaminaci vody, v jejímž důsledku zahynuly tuny ryb v zemích včetně Španělska, Německa a Polska.
Pokud emise porostou jako doposud, způsobí sucho v celé Evropě škody za desítky miliard eur ročně. Hrozí desertifikace téměř tří čtvrtin Španělska. Při oteplení o 1,5 °C, což je cíl Pařížské dohody, by 18 % obyvatel jižní Evropy trpělo nedostatkem vody. Při globálním oteplení o 2 °C se tento podíl zvýší na 54 %. Při oteplení o 3 °C (což je úroveň, ke které současné politiky směřují) by nedostatkem vody trpěly dvě třetiny lidí v jižní Evropě.
Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost vzniku lesních požárů, zejména ve Středomoří. Ke zvýšení rizika požárů přispívají vlny veder, sucho a odlesňování. Lesní požáry v roce 2023 byly zatím nejhorší v tomto století, ale ve srovnání s budoucími léty byly ještě mírné. Ve Středomoří se plocha vypálená požáry v příštích 25 letech bez přísnějších opatření proti změně klimatu téměř zdvojnásobí, ve Francii až ztrojnásobí.
V celé EU shořela v roce 2022 při požárech plocha o velikosti Korsiky, v roce 2023 plocha dvakrát větší než Lucembursko. Masivní požáry v Řecku loni v létě vedly k evakuaci více než 20 000 turistů z ostrova Rhodos. Celkem v celé EU způsobily lesní požáry jen v roce 2023 škody ve výši přibližně 6,5 miliardy eur. Jen v samotném Řecku způsobily požáry v létě 2023 škody ve výši 1,8 miliardy eur.
Teplejší vzduch zadržuje více vlhkosti, což zvyšuje pravděpodobnost přívalových srážek. S oteplováním klimatu budou proto srážky intenzivnější a jinak rozložené v čase. V celosvětovém měřítku jsou přívalové deště v důsledku změny klimatu již o 30 % častější.
V průběhu celého roku 2023 (nejen v létě) postihly záplavy v celé Evropě 1,6 milionu lidí a bouře 550 000 lidí. Povodně způsobily škody ve výši 10,9 miliardy eur. Intenzivní letní lijáky budou v regionu 2-3krát častější a náklady na povodňové škody v Německu by se mohly do poloviny století zdvojnásobit.
Vědci z organizace World Weather Attribution, kteří zkoumají souvislosti mezi extrémním počasím a změnou klimatu: wwamedia@imperial.ac.uk.
Jonathan Buzan, vědec zabývající se souvislostmi mezi vlhkostí a vedrem, lidským zdravím a změnou klimatu: jonathan.buzan@unibe.ch.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
