Debatám o zálohování PET lahví již téměř odzvonilo. Ministerstvo životního prostředí na jaře určilo jasný směr: zavedení celorepublikového zálohovacího systému PET lahví a nápojových plechovek novelou zákona o obalech č. 477/2001. Měla by být připravena do konce letošního roku. Dle plánu MŽP začne zálohování v polovině roku 2025, ale již nyní úspěšně fungují pilotní programy v některých obchodních řetězcích.
Debatám o zálohování PET lahví již téměř odzvonilo. Ministerstvo životního prostředí na jaře určilo jasný směr: zavedení celorepublikového zálohovacího systému PET lahví a nápojových plechovek novelou zákona o obalech č. 477/2001. Měla by být připravena do konce letošního roku. Dle plánu MŽP začne zálohování v polovině roku 2025, ale již nyní úspěšně fungují pilotní programy v některých obchodních řetězcích.
V květnu představilo MŽP na tiskové konferenci novou kampaň pro zálohování PET lahví a plechovek “Aby z PETky byla zase PETka”. V rámci kampaně na sociálních sítích se ministerstvo aktuálně snaží odpovídat na různé otázky okolo zálohování, jakým způsobem bude fungovat, co lze očekávat a důvody, proč je to potřeba. Hlavní důvody pro zálohování, které MŽP zmiňuje, je celkové snižování množství odpadu, redukce odpadu v přírodě a zvýšení sběru PET lahví a plechovek. Nyní se debatuje o výši zálohy. Ministerstvo přišlo s cenou až 5 Kč, podle mluvčí Inicitativy pro zálohování Kristýny Havligerové stačí 3 Kč, které fungují u pivního skla, kde je až 98% návratnost.
Zavedení zálohování nápojových obalů v České republice kotví v nařízeních Evropské unie, která určila členským státům cíl zajistit do roku 2026 sběr 90 % plastových nápojových obalů uvedených na trh (klidně i procesem třídění do žlutých kontejnerů). Pokud tento cíl nesplní, musí zavést zálohování. V případě zálohování je pak tento cíl směřován k roku 2029.
Je tu však ještě jedna legislativní klička, která přiměla jednat zejména nápojový průmysl. Do roku 2025 by totiž nově vyrobené plastové lahve měly obsahovat minimálně 25 % tzv. recyklátu, tedy recyklovaného PET. A protože daný recyklát může mít velmi problematické složení, pro nápojové společnosti je výhodnější mít vše pod kontrolou. A co je jistější, než vybírat vlastní PET lahve zpět a vyrábět si z nich vlastní granulát o jasně definovaném složení. Ten pak mohou bez starostí přidávat do nových lahví a nebát se provozních problémů. Společnosti Coca-Cola, Heineken, Kofola, Plzeňský Prazdroj a Mattoni přišly s Iniciativou pro zálohování, která již několik let vede kampaň pro zavedení zálohování. Na jedné straně jsou to snahy o cirkulární ekonomiku, na druhé čistý pragmatismus podmíněný legislativou Evropské unie. Iniciativu podporuje také bývalý děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha profesor Vladimír Kočí. „Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů.”
Práce na prosazení zálohování plastových obalů již začala v roce 2018 studií materiálových toků, která proběhla ve spolupráci Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Karlovarské minerální vody (KMV). Došla k závěru, že v Česku se k recyklaci dostane pouze 57,5 % PET lahví uvedených na trh. Necelých 43 % je pak v podstatě nezvěstných, předpokládá se, že část z nich skončí ve spalovnách, ale podstatný podíl v přírodě. Některé lahve jsou z recyklace vyřazeny kvůli barvě nebo tvaru. Studie se neshoduje s oficiálními daty Ekokomu, jak ale před dvěma lety zjistila Česká televize, společnost roky vydávala zavádějící údaje.
A právě v tomto by mělo zálohování výrazně pomoct, tedy získat co největší množství využitelného materiálu zpět do oběhu. Tím by se měla snížit uhlíková stopa i energetická spotřeba. Jak ale pro Český rozhlas řekl profesor Vladimír Kočí, recyklace PET není nekonečná. „Zatím jsme neviděli skutečně dlouhodobě opakovaně recyklovaný materiál v oblasti PETu. Vždycky se tam přidává část primárního PETu, aby to mělo odpovídající technické vlastnosti. Z tohoto pohledu to nepůjde jako perpetuum mobile stále dokola, tak to nejde.”
V současné době funguje zálohování ve 13 zemích Evropské unie, nováčkem v této skupině je od roku 2022 Slovensko. Velmi často je dáváno za příklad Německo, kde funguje zálohování již 20 let. Němci praktikují dva způsoby zálohování, v prvním případě se jedná o lahve na opakované použití podobně jako skleněné lahve, v druhé variantě se materiál ihned dostává na recyklaci. V případě Česka se bude jednat pouze o druhý uvedený způsob. Tedy PET lahve bude jednou použita, následně rozemleta a vytvoří se další produkt.
Po zavedení zálohování již PET lahve nepoputují do žlutého kontejneru, nýbrž do sběrných automatů v obchodech. Povinnost výkupu zálohovaných lahví budou mít prodejny a benzínové stanice nad 50 m3, záloha by se měla pohybovat okolo 4-5 Kč a týkat se bude všech nápojových PET lahví a plechovek od 0,1 do 3 litrů, které obsahovaly nealkoholické nápoje či alkoholické nápoje do 15 % alkoholu. Výjimkou budou mléčné výrobky, kterých se zálohování týkat nebude vůbec. PETky by měly být odevzdány nesešlapané a s původní etiketou obsahující kód pro další třídění. Celkem by mělo v republice vzniknout okolo 11 000 sběrných míst.
Aktuálně probíhají pilotní projekty zálohování ve spolupráci s některými pobočkami Lidlu a Kauflandu. Přestože zákazníci za obaly zatím nedostanou zpět finanční obnos, odměnu za vrácení si mohou vybrat v podobě slevy na některé produkty.
Zálohování se však netýká většiny plastového odpadu, proto žlutým kontejnerům rozhodně neodzvodnilo. Ostatní plasty (HDPE, LDPE, PVC a PP) jsou potenciálně recyklovatelné, jenže pouze za předpokladu dostupných technologií a poptávky po recyklátu. Mohou se dál mechanicky třídit a následně recyklovat, nebo recyklovat chemicky: jedním ze způsobů je produkovat z odpadních plastů olej obsahující směs uhlovodíků, ze kterého by šlo zpětně získávat ethylen nebo propylen na výrobu nových plastů.
Jak uvedl docent Michael Pohořelý, vedoucí Ústavu energetiky VŠCHT a předseda České asociace pro pyrolýzu a zplyňování, technologie ještě není na dostatečné úrovni. „Záleží, jestli rafinérsko-petrochemický průmysl bude opravdu schopný recyklovaný materiál přijímat jako jednu ze vstupních komodit, a to bude primárně záležet na kvalitě vstupní suroviny a legislativě. Zájem rafinérsko-petrochemických koncernů je silný.”
Další linií boje proti plastovému odpadu je pak pochopitelně samotné omezování vzniku odpadu. Ať už na úrovni zákona o omezování jednorázových plastů, přizpůsobení designu produktů, přechodu na biologicky rozložitelné materiály nebo změnám spotřebiteského chování na úrovni jedince.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
