Výrazný pokles poptávky (-7 %) v zimních měsících vedl k poklesu výroby z fosilních paliv (-12 %) oproti předchozí zimě. Obnovitelné zdroje vyrobily v zimě 40 % elektřiny v EU, což je poprvé v zimním období více než fosilní paliva (37 %). Evropa sníženou poptávkou ušetřila 12 miliard eur. Na mírné zimy a šetření ale nelze spoléhat, je nutná rychlá transformace.
Nová analýza energetického think-tanku Ember ukazuje, že obnovitelné zdroje během zimy poprvé vyrobily více elektřiny v EU než fosilní paliva, a to navzdory krizovým podmínkám. Výrazný 7% pokles poptávky vedl k 12% poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje vyrobily v zimním období (říjen 2022 - březen 2023) 40 % elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 %.
"Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí," uvedl analytik společnosti Ember Dr. Chris Rosslowe. "Aby si EU udržela stabilní dodávky elektřiny, musí se co nejrychleji odklonit od fosilních paliv," dodává.
Výroba elektřiny z uhlí klesla o 11 % (-27 TWh) a z plynu o 13 % (-38 TWh), což vyvrátilo obavy, že se země EU vrátí k výrobě elektřiny z uhlí kvůli nedostatku ruského plynu. Pokles využití fosilních paliv byl ale z velké části způsoben 7% poklesem poptávky po elektřině v EU (-94 TWh) a také tím, že se ceny fosilních paliv držely vysoko. Výroba elektřiny z uhlí a plynu by se snížila ještě více, kdyby nedošlo k delším odstávkám francouzských jaderných elektráren. A drtivá většina ze zbývajících osmnácti “uhelných členských států” v zimě snížila výrobu elektřiny z uhlí. Největší uhelné elektrárny v EU, ty v Polsku a Německu, se na snížení výroby uhlí v EU v zimě podílely ze 70 %, a to poklesem o 4 TWh, resp. o 9 TWh. Uhlí v polském mixu výroby elektřiny dosáhlo v únoru 2023 nového minima a poprvé kleslo pod dvoutřetinový podíl. Největší procentuální pokles výroby z uhlí zaznamenalo Portugalsko, které v zimě 2021 postupně odstavilo svou jedinou zbývající uhelnou elektrárnu.
“Ani v Česku nedošlo v zimě meziročně k nárůstu výroby elektřiny z uhlí, za 4. čtvrtletí 2022 bylo vyrobeno cca 9 TWh elektřiny z uhlí, za 4. čtvrtletí 2021 to bylo cca 10 TWh. Ještě více podle očekávání klesla výroba ze zemního plynu, z 1,5 TWh za 4. čtvrtletí 2021 na 1 TWh za 4. čtvrtletí 2022. Pokud chceme pro příští zimy snížit naši závislost na fosilních palivech, potřebujeme rychle budovat obnovitelné zdroje, které dobře vyrábí během zimy. To je hlavně v Česku opomíjená větrná energetika, z větru se totiž nejvíce elektřiny vyrábí během zimního období,” říká analytik Jan Krčál.
Téměř všechny členské státy EU v zimě snížily spotřebu elektřiny. Pouze Rumunsko, Slovensko a Řecko však dosáhly dobrovolného cíle snížení o 10 %. Díky celkovému snížení poptávky o 6,2 % mezi listopadem a březnem (ve srovnání s pětiletým průměrem) členské státy ušetřily elektřina v hodnotě 12 miliard eur. Nižší poptávku lze částečně přičíst nadprůměrným zimním teplotám, vládním opatřením na úsporu energie a vlastní aktivitě občanů, mnohdy v reakci na ceny energií a ruskou agresi.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
