Vědci tvrdí, že příčinou překračování planetárních mezí je "krize lidského chování”

‍Rekordní vedra, rekordní emise i spotřeba fosilních paliv. Měsíc po konferenci COP28 je svět vzdálen od dosažení společných klimatických cílů víc než kdy jindy. Podle nejnovějšího výzkumu je základní příčinou "krize lidského chování", což je termín, s nímž přišel mezinárodní tým vědců. Podle jejich studie je zásadní především nutný pokles poptávky po zdrojích, bez něj jsou inovace a transformace jen náplastí.

"Tak jako jsme goeinženýrksky zvládli upravit planetu jsme zvládni sociálním inženýrstvím upravit lidské chování,” říká Joseph Merz, hlavní autor studie, která přichází s tím, že ekologický kolaps je způsobený cílenou manipulací a využívání některých rysů lidského chování.  "Měli bychom si více uvědomovat, jak a proč  jsme manipulováni," říká Merz, spoluzakladatel Merzova institutu, organizace sídlící na Novém Zélandu, která zkoumá systémové příčiny klimatické krize a způsoby, jak je řešit.

Merz a jeho kolegové se domnívají, že většina dosud navrhovaných klimatických mitigačních a adaptačních opatření řeší spíše symptomy, nikoliv hlavní příčinu ekologické krize. To podle nich vede k posilování tří hlavních hnacích sil krize: spotřeby, plýtvání a populace. Tvrdí, že pokud se nesníží poptávka po zdrojích, jsou další inovace jen náplastí. "Můžeme se snažit řešit změnu klimatu a zároveň její příčiny stále zhoršovat dalším překračováním limitů," říká Merz. "Materiální a uhlíková stopa obnovitelných zdrojů energie není dostatečně diskutovaná. Tyto energetické farmy se musí každých několik desetiletí přestavět, mají ohromné nároky na další vstupy. A právě tato poptávka po zdrojích se musí vyřešit jako první. Bez toho další problémy nevyřešíme.”

"Přestřelení” limitů planety pochází z anglického “climate overshoot” a týká se toho, kolik planet Zemí potřebuje lidská společnost na to, aby zachovala současnou poptávku po zdrojích. Lidstvo by aktuálně potřebovalo 1,7 planet Země, aby udrželo spotřebu zdrojů na úrovni, jakou má planeta kapacitu obnovit. Zatímco diskuse o klimatu se často soustředí na emise uhlíku, vědci z Nového Zélandu, Ameriky, Austrálie a Velké Británie se zaměřili na rostoucí materiálovou spotřebu a překračování planetárních limitů, produkci odpadů a demografický růst, které rovněž zásadně ovlivňují biosféru Země a nevyřeší se “samy” pouze mitigačními opatřeními.

"Přestřelení je v podstatě krizí lidského chování," říká Merz. "Po desetiletí jsme lidem říkali, aby změnili své chování, aniž bychom naplno řekli: začněte se chovat jinak. Říkali jsme 'buďte více zelení' nebo 'méně létejte', ale mezitím všechny faktory, které skutečně řídí chování lidí, působily opačně a hnaly k vyšší spotřebě. A my jsme se divili a divíme se dál, proč se nic nemění."

Článek zkoumá, jak byly neuropsychologie či sociální signalizace a utváření norem využívány k řízení lidského chování, které vede k růstu ekonomiky, od spotřeby zboží po zakládání velkých rodin. Autoři ukazují, jak byly lidské prapůvodní pudy jako “patřit do kmene”, “signalizovat své postavení” nebo “lákat partnera” převzaty marketingovými strategiemi, jejichž cílem bylo chování a rozhodování v podstatě neslučitelné s udržitelným světem.

"Lidé jsou oběti - byli jsme zneužiti do té míry, že jsme v krizi. Tyto nástroje jsou využívány k tomu, aby nás dohnaly k vyhynutí," říká evoluční behaviorální ekoložka a spoluautorka studie Phoebe Barnardová. "Proč teď tytéž nástroje naopak nevyužít k budování skutečně udržitelného světa?"

Pouhá čtvrtina světové populace je zodpovědná za téměř tři čtvrtiny emisí. Autoři proto navrhují, že nejlepší strategií, jak čelit překračování limitů spotřeby, by bylo využít nástroje marketingového, mediálního a zábavního průmyslu v kampaních, která by předefinovaly naše materiálně náročné a všeobecně přijímané normy.

"Mluvíme o proměně toho, co se lidé o sobě snaží signalizovat, jak chtějí působit. Teď mají naše signály opravdu velkou materiální stopu: naše oblečení je spojeno se statusem a bohatstvím, materiály na jeho výrobu pocházejí z celého světa, nejčastěji se dovážejí do jihovýchodní Asie a pak cestují na Západ, kde jsou obrovskou rychlostí nahrazeny trendy na další sezónu. Věci, kterým lidé mohou přisuzují status, jsou tak proměnlivé, že bychom je mohli všechny nahradit věcmi a hodnotami, které v podstatě nemají žádnou materiální stopu - nebo ještě lépe, mají ekologicky pozitivní stopu."

Merzův institut provozuje laboratoř zaměřenou na překračování limitů spotřebního chování, kde se pracuje na intervencích, které by jej řešily. Jeden z nich identifikuje "behaviorální influencery", jako jsou scenáristé, vývojáři webových stránek a inženýři algoritmů, kteří svou prací pomáhají prosadit určité společenské normy a mohli by pracovat na přenastavení norem relativně účinně a neškodně tím, že budou prosazovat nový typ chování.

 Článek zmiňuje jako příklad podobné praxe úspěch iniciativy Population Media Center, která vytváří mainstreamovou zábavu s cílem podpořit změnu chování v oblasti populačního růstu a dokonce i genderového násilí. V zemích, v nichž se vysílaly telenovely a radionovely tohoto centra, se skutečně snížila porodnost.

 Růst populace je kontroverzní téma vzhledem k nepříliš vzdálené historii eugeniky a etnických čistek praktikovaných v mnoha zemích. Merz a jeho kolegové však trvají na tom, že je důležité se tomuto tématu postavit, protože růst populace v posledních třech desetiletích vlastně anuloval většinu přínosů adaptačních a mitigačních opatření, včetně obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

 "Upřímně řečeno, je to taky otázka emancipace osvobození žen," říká Barnard. "Vyšší úroveň vzdělání vede k nižší porodnosti. Kdo by mohl tvrdit, že je proti vzdělávání dívek - a pokud ano, tak proč?"

‍

Tým vyzývá k dalšímu mezioborovému výzkumu toho, co nazval "krizí lidského chování", a ke společné snaze o znovuvymezení společenských norem a tužeb, které jsou hnací silou nadměrné spotřeby. Na otázku ohledně etiky takových kampaní, jež jsou z podstaty manipulativní, Merz a Barnard poukazují na to, že korporace dál bojují o pozornost spotřebitelů každou vteřinu každého dne, což se jen tak nezmění. "Je snad etické využívat naši psychologii ve prospěch ekonomického systému, který ničí planetu?" ptá se Barnard. "Kreativita a inovace jsou hnací silou nadměrné spotřeby. Bezohledné dobývání zdrojů, pocit oprávněnosti, misogynie a arogance nás ženou do propasti." Tým vědců je přesvědčen, že řešení, která se nezabývají základními hnacími silami našich ekonomik založených na (nadměrném) růstu, pouze prohlubují krizi.

 "V sázce je vše, co známe a máme rádi," říká Barnard. "Obyvatelná planeta i v míru žijící civilizace mají svou hodnotu a my musíme vědomě a eticky používat nástroje, abychom tyto hodnoty chránili. A nejde jen o lidstvo. Jde o všechny ostatní druhy na této planetě. Jde o budoucí generace."

 "Opravdu mě frustruje, že lidé sedí v paralýze a přemýšlejí, co udělat. Všechno s sebou nese morální rizika. Musíme si vybrat, jak zasáhnout, abychom jako lidstvo pracovali na cestě vpřed, protože všechno je aktuálně nastaveno tak, aby nám to lidskost vzalo."

‍

Zdroj: Guardian, Rachel Donald

‍