Solární a větrná energie vygenerovala v roce 2022 625 TWh (terawatthodin) evropské elektřiny, což je 22 % celkové produkce, fosilní zdroje se na produkci podílí pouze 20 %. Solární a větrné obnovitelné zdroje vygenerovaly v prvním kvartálu roku 2023 o 32 % elektrické energie více než plyn. V roce 2022 zaplatila EU Rusku 57 miliard eur za zemní plyn a dalších 18 miliard za LNG. Za první kvartál roku 2023 zaplatila EU Rusku 5,4 miliard eur celkově (plyn z trubek + LNG). Ruské vydírání Evropy pomocí plynu a jeho přemrštěných cen umožnilo Putinovu režimu zvýšit zisky z plynu o 42 % (53 miliard EUR v roce 2021, 75 miliard EUR v roce 2022). Současně Rusko snížilo export plynu do Evropské unie o 46 %.
Vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie pomohla ušetřit od počátku roku 2022 až 14 mld. metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá přibližně 12 % kapacity evropských podzemních zásobníků plynu. Oproti roku 2021 se výroba elektřiny solárních a větrných elektráren zvýšila o 13 % (přibližně 71 TWh).
Státy Evropské unie se v loňském roce odpovědně připravily na topnou sezónu i díky vyšší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to ze studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, které dodává, že v loňském roce vyrobily větrné a solární elektrárny napříč Evropou celkem 625 TWh elektřiny.
Naplnění zásobníků zemního plynu bylo přitom jedním z hlavních cílů energetické politiky Evropské unie po invazi Ruska na Ukrajinu. Povinnost zaplnit zásobníky plynu před topnou sezónou z alespoň 80 % v roce 2022 a 90 % v roce 2023 byla schválena jako jedno z prvních nouzových opatření.
I když byla letošní zima teplejší než dvě předchozí, což pomohlo snížit spotřebu plynu samo o sobě, úspory díky větru a slunci umožňují začít doplňovat zásoby na stávající zimu se evropské zásobníky již teď naplněnými z 57 %. Bez obnovitelných zdrojů by byla jejich kapacita naplněna pouze ze 43 %.
Evropská unie jako celek nakonec tohoto cíle dosáhla - bylo to ale nejen díky vyšší výrobě obnovitelných zdrojů elektřiny, jak uvádí finský institut, ale také obecně nižší spotřebě zemního plynu napříč ekonomickými sektory.
K nárůstu přispěly zejména nově vybudované zdroje, díky kterým podíl výroby elektřiny větrných a solárních zdrojů na celkové výrobě dosáhl 22 %. Finský institut dodává, že se jedná o podíl vyšší, než kterého dosáhly plynové elektrárny. Ačkoliv výroba v plynových zdrojích čelila kritice, přesto dosáhla - vzhledem k její nezbytnosti k pokrytí spotřeby elektřiny - 20 % celkové výroby elektřiny.
Výroba elektrické energie v EU podle typu zdroje od ledna 2021 do března 2023. Zdroj: CREA
Vyšší výroba elektřiny větrných a solárních elektráren pomáhala uspořit jiné primární zdroje také v prvním čtvrtletí tohoto roku. V případě přepočtu na množství spotřebovaného zemního plynu tak došlo k úspoře dalších 2,25 mld. kubíků zemního plynu, což odpovídá úspoře dalších přibližně 2 % kapacity zásobníků plynu.