Zavírat dveře energie uspoří, před energetickou chudobou je ale nezavřeme

Uplynula další zima, naštěstí mírná, nicméně provázená rekordními cenami energií. S tím, jak lidé přestávají topit, je načase shrnout a zhodnotit, co způsobila energetická krize a jak na domácnosti dopadá energetická chudoba - problém, který se v nějaké formě týkal už před krizí čtvrtiny obyvatel Česka. 

Uplynuly dvě zimy od chvíle, kdy v říjnu 2021 zkrachovala společnost Bohemia Energy a symbolicky odstartovala českou energetickou krizi. Ta se projevila razantním zvyšováním cen způsobeným nejdříve oživením po koronavirové pandemií, posléze snížením dodávek zemního plynu v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu. To vše v kombinaci s nestandardním počasím na různých místech planety, které ovlivnilo globální výrobu i poptávku po energii, odstávkou francouzských jaderných elektráren, a změnami energetického systému, který se zbavuje fosilních zdrojů a přechází na ty nízkouhlíkové. Podobný vývoj zasáhl další evropské státy a připomněl závislost Evropské unie na dodávkách fosilního plynu. Ještě před krizí se mělo za to, že zemní plyn bude fungovat jako přechodné palivo při odklonu od uhlí. Před nebezpečím velkých investic do plynové infrastruktury, která by bránila pozdější dekarbonizaci, varovali jen někteří odborníci. Dnes Evropská unie závislost na zemním plynu řeší a vyskytla se naopak obava, že kvůli nedostatku zemního plynu dojde k návratu k uhlí. Z dostupných dat už víme, že o se tak během roku 2022 nestalo – díky výrobě z obnovitelných zdrojů, šetření energiemi, mírné zimě i vysokým cenám fosilních paliv. 

Čtyřnásobek solárů oproti 2021

Vysoké ceny energií nastartovaly mimo jiné zájem občanů, obcí i státní správy o to, kde a kolik energie spotřebovávají a kde by se dalo uspořit. Někde to vedlo k úsporným opatřením, jako je zateplení, výměna kotlů, spotřebičů nebo žárovek, zhasínání veřejného osvětlení nebo tak jednoduchým opatřením, jakým je zavírání dveří v obchodech. Obce začínají řešit energetický management a domácnosti, které si to mohou dovolit, instalují na střechu fotovoltaické panely - i v tomto směru byl letošní rok rekordní, bylo instalováno zhruba 4x více elektráren než v roce 2021. 

Zároveň však zvýšení nákladů na energie vedlo ke rozšíření problému energetické chudoby, která podle nové studie Hnutí DUHA už před krizí zasahovala zhruba 900 tisíc lidí. Přesný dopad se sice ještě odhadnout nedá kvůli nedostatku dat z posledního roku, průzkumy ale ukazují, že situace se zhoršuje. Razantně se zvýšily náklady na bydlení a energie: o 8 % mezi listopadem 2021 a červencem 2022 podle PAQ Research. Finanční problémy v souvislosti s cenami energií přiznává podle průzkumu z června 2022 Institutu prevence a řešení předlužení více než polovina českých domácností. 

Energetická krize nejvíce postihuje už tak zranitelné domácnosti. Domácnostem pod hranicí chudoby se výdaje na bydlení a energie zvýšily o 10 % mezi listopadem 2021 a 2022, vysokopříjmovým jen o 4 %, jak ukazují data PAQ Research. Průměrná domácnost pod hranicí chudoby teď dá téměř polovinu svého příjmu na bydlení, vysokopříjmová 20 %. Větší zranitelnost nízkopříjmových domácností potvrzují i mezinárodní studie. Například nová zpráva od evropského institutu IEEP ukazuje, že energetická krize měla regresivní vliv, tedy že více zasáhla chudší vrstvy obyvatel Evropy, zejména kvůli zvýšeným cenám elektřiny. Souvisí to s faktem, že nízkopříjmové domácnosti platí větší část svého rozpočtu na bydlení a energie, zároveň častěji bydlí v energeticky náročných budovách. 

Zranitelní a jejich cílená podpora

Zastropování ceny elektřiny chrání domácnosti před extrémně vysokými cenami energií, ale samo o sobě neřeší energetickou chudobu, která existovala i před energetickou krizí. Přestože neexistuje oficiální definice, certifikovaná metodika VŠE odhaduje počet lidí v energetické chudobě mezi 2 % a 15 % podle indikátorů, jako jsou výdaje na energie, nedoplatky na energie nebo neschopnost dostatečně vytápět obydlí. Celé čtvrtiny populace se týká aspoň jedna z těchto podmínek.  Energetická chudoba tedy zasahuje velkou část společnosti s různou mírou závažnosti.

Počet lidí v energetické chudobě mezi 2 % a 15 % podle indikátorů, jako jsou výdaje na energie, nedoplatky na energie nebo neschopnost dostatečně vytápět obydlí. Celé čtvrtiny populace se týká aspoň jedna z těchto podmínek.  Energetická chudoba tedy zasahuje velkou část společnosti, jen s různou mírou závažnosti.

Při řešení energetické chudoby by mohla pomoci definice zranitelného zákazníka v energetickém zákoně. Na tu by se dalo navázat cílenou podporou této skupiny pomocí příspěvku na energie. V zahraničí, např. v UK, platí zákaz odpojit zranitelné zákazníky od dodávek energie. Důležitá je i dlouhodobá podpora se zateplením a úspornými opatřeními, které si domácnosti často nemohou dovolit. Dobrým prvním krokem je Zelená úsporám Light, která snižuje např. částku, kterou musí dotyčná domácnost na opatření přispět, nebo poradenské programy. Podrobnější a systematický sběr dat by zase umožnilo energetickou chudobu lépe sledovat a nacházet konkrétní řešení. 

Klíčové je, že zranitelné domácnosti doplácí na energetickou krizi víc než kdokoliv jiný, zatímco dotace na nové zdroje čerpají stále spíše ti movitější, kteří díky ní uspoří výdaje na energie. To je nejen nespravedlivé, ale zejména nebezpečné pro úspěšné zvládnutí energetické krize i dekarbonizace. 

‍