Evropské země mohou udržet fiskální stabilitu jen skrz investice do modernizace, ukazuje studie nákladů pasivity v oblasti klimatické adaptace. Podle analýzy New Economics Foundation (NEF) má být poměr dluhu k HDP v Evropské unii (EU) do roku 2050 o 71 % vyšší než oficiální prognózy a do roku 2070 dokonce o 229 % vyšší, pokud členské státy nezvýší investice do boje proti klimatické krizi. Pro Česko prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že při zachování současné politiky klesne HDP České republiky do roku 2050 o 10 % a do roku 2070 o 15 %, zatímco dluh bude už v roce 2050 o 50 % vyšší.
Včasný přechod na čistou energii s cílem dosáhnout globálního oteplení o 1,5 °C je jediný scénář, ve kterém se země EU vyhnou rekordní úrovni dluhu, jak vyplývá z nového výzkumu New Economics Foundation. „Buď investujeme teď, nebo za pár desítek let budeme čelit neúnosně vysokým nákladům,“ říká Sebastian Mang, jeden z autorů zprávy NEF. „Evropská prosperita a náš sociální stát jsou ohroženy, pokud nyní neposílíme ekonomiku s cílem dekarbonizace.“
Středomořské země jsou na tom v žebříčku nejhůř: bez dalších investic dosáhne dluh Španělska do roku 2070 neudržitelné úrovně, která bude podle prognóz Komise[1] přibližně 3,5krát vyšší než jeho HDP (o 354 % více). Itálie (344 % navíc) a Francie (343 % navíc) následuje těsně za nimi.
Země střední a západní Evropy jsou rovněž zasažené rekordní úrovní dluhu, což ztěžuje udržení sociálního státu podobného tomu současnému. Do roku 2070 by měl být německý dluh vyšší než oficiální odhady o více než dvojnásobek HDP (215 procentních bodů), Polsko by mělo 246 procentních bodů a Belgie 283 procentních bodů.
Celková čísla budou ještě podstatně vyšší, protože výše zmíněné údaje jsou aktuálními odhady Evropské komise, které nezohledňují budoucí dopady změny klimatu na ekonomiku (sníží HDP a zvýší náklady na opravy a obnovu po klimatických katastrofách). Zpráva vyčísluje, jak klimatická krize poškodí produktivitu, infrastrukturu a klíčová odvětví, jako je zemědělství, doprava a energetika.
Na druhou stranu mají země stále čas minimalizovat dopady změny klimatu na své veřejné finance, pokud zvýší investice do moderní infrastruktury a technologií, které přispívají ke snížení emisí CO2. Pokud by nyní investovaly 1 % HDP (nad rámec příjmů z obchodování s emisními povolenkami) a zároveň by se zapojily do globální spolupráce s cílem omezit oteplování planety na 1,5 °C, všechny země EU by byly schopny zmírnit dopady změny klimatu na svůj veřejný dluh. Tím by do roku 2070 omezily dopady na sociální stát. To platí i pro středomořské země, jako je Španělsko (o 33 procentních bodů vyšší poměr dluhu k HDP než základní scénář Komise), Itálie (34 procentních bodů) a Francie (24 procentních bodů).
Omezení globálního oteplování a jeho dopadů na veřejný dluh na bezpečnou úroveň bude podle výzkumníků vyžadovat vysokou úroveň vládních investic. Ty současně zabrání mnohem vyšším nákladům v budoucnu. Současná fiskální pravidla EU však brání dostatečným veřejným investicím do zmírňování a adaptce na změnu klimatu.
Vědci navrhují, aby EU uvolnila fiskální pravidla a vytvořila společný systém půjček, aby země EU mohly provést potřebné investice teď, místo aby reagovaly příliš pozdě.
Někteří tvrdí, že Evropa prostředky na investice v boji proti klimatické krizi nemá. Výzkum NEF ale ukazuje opak: “Evropa si nemůže dovolit neinvestovat. Budování silnější a odolnější ekonomiky bude výsledkem cílených investic do infrastruktury a technologií, které zvýší konkurenceschopnost a bezpečnost Evropy: čistší a levnější obnovitelná energie, elektromobily, veřejná doprava a tepelná čerpadla, spolu s přizpůsobením se extrémním povětrnostním podmínkám. Právě tyto investice do společné prosperity chrání veřejné finance, posilují průmyslovou základnu Evropy a zajišťují dobrý život budoucím generacím. Nový klimatický cíl pro rok 2040 sám o sobě nestačí,” říká Sebastian Mang, vedoucí programu EU v New Economics Foundation.
Česko zaznamenalo v roce 2024 schodek ve výši 2 % a poměr dluhu k HDP na úrovni 43,3 % (schodek měří objem půjček v daném roce a poměr dluhu k HDP porovnává celkový veřejný dluh s velikostí ekonomiky). Oba ukazatele se v současné době používají k určení, kolik si členský stát smí půjčit. Žádný z těchto ukazatelů však sám o sobě neurčuje schopnost vlády udržet vyšší úroveň veřejných investic. Fiskální udržitelnost závisí na růstu, multiplikačních účincích investic, úrokových sazbách, inflaci, struktuře ekonomiky a vnějších rizicích, jako je změna klimatu. NEF se zasazuje za odklon od striktních numerických cílů v oblasti zadlužení.
V roce 2024 zažila Česká republika extrémní srážky a povodně, jejichž pravděpodobnost se v důsledku změny klimatu zdvojnásobila. Byly poškozeny desítky domů a tisíce silnic a mostů, přičemž více než 250 000 domácností zůstalo bez elektřiny, tepla a pitné vody. Úřady odhadují způsobené škody na 2,82 mld. EUR. V reakci na to Praha zvýšila svůj cílový rozpočtový deficit, aby financovala pomoc při povodních, a zajistila si podporu z Fondu solidarity EU v roce 2025. Současně častější výskyt such oslabil lesy v zemi a může zvýšit pravděpodobnost lesních škůdců, jako je například invaze kůrovců, přičemž země zažívá nejhorší napadení za posledních nejméně 200 let.
Prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že při zachování současné politiky klesne HDP České republiky do roku 2050 o 10 % a do roku 2070 o 15 %. Naše modelování ukazuje následující:
Progresivní zdanění, jako je například daň z majetku, v kombinaci s včasnými opatřeními EU by snížilo zadlužení o 3 % v roce 2050 a o 10 % v roce 2070 ve srovnání s referenčním scénářem bez ohledu na klima.
[1] Monitor udržitelnosti dluhu (DSM 2025) Komise poskytuje oficiální základní scénář do roku 2035. Po tomto datu je základní scénář prodloužen do roku 2070 s využitím makroekonomických proměnných ze zprávy o nákladech stárnutí populace z roku 2024, čímž je zajištěna konzistentnost předpokladů týkajících se růstu, úroků a demografie. Všechny scénáře upravené o klimatické faktory jsou vyjádřeny jako odchylky od tohoto základního scénáře. Podrobnější informace o metodice jsou k dispozici v úplné zprávě.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
