Statistiky WHO ukazují, že každé čtvrté úmrtí lze přičíst změnám klimatu, kterým lze předcházet

Klimatická krize je podle expertů jednoznačně krizí zdravotní a představuje bezprostřední a vážnou hrozbu pro lidské zdraví, která se dnes týká téměř poloviny světové populace. Hlavy států a přední odborníci na zdraví a klima se sešli, aby před historicky prvním "Dnem zdraví" na konferenci OSN o klimatu (COP28) diskutovali o otázkách týkajících se priorit v oblasti klimatu a zdraví. 

Akce se konala úvodem newyorského týdne klimatu během Valného shromáždění OSN. WHO vyzvala ministry zdravotnictví, aby se vyslovili pro zdraví jako hnací sílu opatření v oblasti klimatu, šli příkladem systémy zdravotní péče šetrnými ke klimatu a zasazovali se o financování opatření v oblasti klimatu. "Nejpádnější důvody pro opatření v oblasti klimatu nečekají v budoucnosti - jsou přítomné tady a teď," řekl Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. 

"Klimatická krize je hnací silou extrémního počasí, které připravuje o život lidi na celém světě, podporuje šíření infekčních i neinfekčních onemocnění a podkopává potravinovou bezpečnost. Jsem vděčný předsednictví COP28 ve Spojených arabských emirátech, že si vybralo zdraví jako prioritní oblast a že 3. prosinec určilo jako den věnovaný zdraví."

V důsledku změny klimatu každoročně umírá nejmíň 250 000 lidí

Statistiky ukazují, že každé čtvrté úmrtí lze přičíst environmentálním problémům, kterým lze předcházet, přičemž WHO odhaduje, že v důsledku změny klimatu každoročně umírá 250 000 lidí. Zvyšující se teploty, extrémní výkyvy počasí, znečištění ovzduší, lesní požáry, zhoršená bezpečnost vody, půdy a potravin mají za následek ztráty na životech a negativně ovlivňují šíření infekčních nemocí. Způsobují také nemoci vyvolané horkem a negativní vliv mají i na fyziologii těhotenství.

Zdravotní důsledky změny klimatu se pojí s významnými ekonomickými důsledky. Světová banka odhaduje, že do roku 2030 se v důsledku přímých zdravotních dopadů změny klimatu ocitne v chudobě až 132 milionů lidí a přibližně 1,2 miliardy lidí bude do roku 2050 nuceno opustit své domovy. Investice do zdraví přitom přinášejí značnou návratnost: studie ukazují, že každý dolar investovaný do zdravotnictví a prevence může uspořit až 4 americké dolary. (zdroj: Jak se investice do zdraví významně ekonomicky vyplatí rozvojovým ekonomikám)

"Změna klimatu je největší hrozbou pro zdraví v 21. století a v sázce je naše přežití," uvedla Dr. Vanessa Kerryová, zvláštní vyslankyně WHO pro změnu klimatu a zdraví.

"Už si nemůžeme dovolit trpět pandemií špatných a účelových rozhodnutí, která nadále poškozují naši planetu a její obyvatele. Musíme investovat do lidského blahobytu, například do odolných zdravotnických systémů, které mohou zajistit adaptaci na rostoucí zátěž nemocí a dopady extrémního počasí a horka, které denně zabíjejí."

Akce otevřela klimatický týden v New Yorku a vyzvala vedoucí představitele, aby zajistili investice do řešení adaptace a odolnosti, což je hlavní součást agendy COP28, a prosazovali spravedlivější řešení, zejména v zemích, které vypouštějí nejméně uhlíku, ale jsou nejvíce negativně ovlivněny zdravotními důsledky způsobenými klimatem. Předsednictví COP28 představilo svůj závazek ke Dni zdraví před koalicí zúčastněných klíčových aktérů změny klimatu, předsednictví COP28, diplomatů a investorů.

"V době, kdy se připravujeme na průlomový Den zdraví na konferenci COP28, jsme pevně odhodláni řešit výzvy, které změna klimatu představuje pro zdraví, a podporovat ambiciózní investice do zdravotnictví," uvedl Dr. Sultan Al Jaber, předseda COP28. "Naším cílem je vybudovat odolné a spravedlivé zdravotnické systémy, které budou schopny čelit dopadům změny klimatu. COP28 je odhodlána vrhnout na tyto otázky světlo a spojit partnery, kteří mohou přispět k pozitivním změnám."

Celá Evropa dýchá znečištěný vzduch

Opravdu špatně je na tom střední a východní Evropa, vyplývá z odborné analýzy. Odborníci ukazují i to, že špatně dopadly oblasti Ostravska, Olomoucka nebo Ústecka. Až čtyřnásobně tam vzduch překračuje limity Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně obsahu mikročástic, které ohrožují lidský organismus. Z výzkumu pod vedením profesora environmentální epidemiologie Roela Vermeulena vznikla detailní interaktivní mapa Evropy s opravdu špatnými výsledky.

"Přes 98 % evropské populace žije v oblastech s vysokým znečištěním," píše se v analýze. Suverénně nejhůř dopadla celá východní Evropa a obzvlášť špatné výsledky se promítají i na území Česka. Hlavním zdrojem těchto zplodin je doprava, průmysl, vytápění domácností a výroba v zemědělství. Český enviromentální epidemiolog z Masarykovy univerzity Ondřej Mikeš však upozorňuje na to, že v mapě odborníci zprůměrovali roční koncentrace v letech 2000 až 2019, a nejde tak vidět historicky zlepšující se kvalitu vzduchu. "Byť souhlasím, že je ovzduší znečištěné a je zcela správné se snažit zlepšit jeho kvalitu, tak se například vždy dívám zpět do historie. Oproti devadesátým letům je třeba v Brně asi 17krát nižší koncentrace oxidu siřičitého a čtyřiapůlkrát nižší obsah celkových prachových částic," sdělil pro TN.cz.