Jednorázové plasty jsou v České republice na blacklistu už od října 2022. Studie posuzující životní cyklus výrobků ale ukazují, že papírová brčka nebo kelímky mohou mít stejnou nebo i vyšší environmentální zátěž. Zároveň se čím dál častěji mluví o tom, že ani opakovaně použitelné výrobky nejsou z hlediska uhlíkové stopy výhra. Jak pak podporovat správná řešení a proč by při tvorbě politik měla mít větší slovo věda?

PFAS látky materiálům propůjčují skvělé vlastnosti jako je například voděodolnost nebo odpuzování tuků, jsou ale hrozbou pro lidské zdraví i životní prostředí. Vyskytují se v prostředí i v organismech v takovém množství, že jsou schopné narušit fungování imunity. Nová studie českých vědců publikovaná v prestižním časopise Environmental Science & Technology jako první popsala způsob, jakým PFAS ovlivňují tvorbu protilátek na úrovni genové exprese.

Častým problémem v naší krajině je znečištění vody, především zbytky hnojiv, pesticidů nebo léčiv z odpadních vod. Řešení „na vstupu“, tedy ovlivnění zemědělských postupů, budování efektviních čističek a osvěta spotřebitelů probíhá, ale je to náročný a pomalý proces. Potřebujeme proto rychlejší a přírodě blízká řešení pro místa, kde žijí vzácné druhy rostlin a živočichů. A tím jsou takzvané biofiltry, kořenové čistírny a umělé mokřady.

Ohňostroje jsou oblíbenou zábavou během novoročních slavností ale i v letní sezóně, na svatbách a oslavách. Pyrotechnika má mnoho známých rizik a negativních dopadů, jako jsou závažná zranění, poškození sluchu, hluk, stres pro zvířata, světelné znečištění nebo vznik odpadu. Kromě toho se do vzduchu uvolňuje množství toxických chemikálií, skleníkové plyny a zdraví škodlivé částice prachu.

Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.

V důsledku vlivu vln horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého (CO2) a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety. Dopady těžby dřeva na půdu se však dají zmírňovat, pomůže i změna legislativy.

Stromy jsou naším nejlepším nástrojem pro zachytávání CO2 z atmosféry. Nárůst CO2 v atmosféře vede ke zvýšení produktivity rostlin a částečné protiváze emisí CO2. Rostoucí globální teplota ale může tento trend výrazně zbrzdit. Rozpad lesních porostů působením sucha a škůdců totiž vede k uvolnění velkého množství uloženého CO2. Ukazují to měřicí stanice Českého uhlíkového observačního systému CzeCOS, které v lese dokáží stanovit příjem a výdej uhlíku a vody každou půlhodinu. Uhlík se v dřevní hmotě stromů jednoduše neudrží navždy. Je proto potřeba apelovat hlavně na snižování emisí CO2 jako primárního řešení klimatické změny.

Astronomická zima dnes končí. Byla velmi teplá s malým množstvím sněhu. Ve srovnání s průměry z let 1991 až 2020 dokonce o 3,1 stupně teplejší. Lyžařské areály trpí oteplováním už řadu sezón, letos některé už vzdali umělé zasněžování a ukončili sezonu. Je jasné, že potřeba technického sněhu bude stále vyšší. Jaké má dopady na životní prostředí a které inovace zasněžování zefektivňují?

V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, která v posledních letech fatálně postihla české lesy, se oprávněně stala předmětem diskusí jejich dřevinná skladba. Je nezpochybnitelné, že kalamita byla významně ovlivněna vysokým zastoupením smrku. Snižovalo se dostatečně, když bylo zřejmé, že je smrk v podmínkách klimatické změny v řadě regionů spojen s vysokými riziky? A jak jsme na tom dnes, kdy probíhá nová výsadba v nejzasaženějších regionech?

Loňská zima přinesla v Evropě extrémní počasí, včetně brzkého sněhu, teplého období a silných dešťů, což významně ovlivnilo sněhové podmínky. Jaká bude zima 2023/24 říct s jistotou nedokážeme, i když samozřejmě hrubé předpovědi existují. Většinou jsou to spíš odhady, protože konkrétní počasí závisí na mnoha faktorech a předpovědi delší, než týden jsou poměrně nejisté. Co ale víme naprosto jistě je to, jaká byla zima minulá. Pojďme si tedy připomenout, jak loňská zima probíhala a jestli byla něčím výjimečná.

Topná sezona po letních teplotách už opravdu začala. V Česku dosud přibližně 15 % domácností topí v kotli na pevná paliva, ale situace se postupně mění k lepšímu. Moderní kotle a správné postupy obsluhy dokáží kvalitu ovzduší pozitivně ovlivnit už nyní. Chcete ušetřit za palivo a méně kouřem obtěžovat sebe i své okolí? Jak správně topit připomínáme skrze desatero Jiřího Horáka, alias SMOKEMANa z Výzkumného energetického centra v Ostravě.

Klimatická krize je podle expertů jednoznačně krizí zdravotní a představuje bezprostřední a vážnou hrozbu pro lidské zdraví, která se dnes týká téměř poloviny světové populace. Hlavy států a přední odborníci na zdraví a klima se sešli, aby před historicky prvním "Dnem zdraví" na konferenci OSN o klimatu (COP28) diskutovali o otázkách týkajících se priorit v oblasti klimatu a zdraví. 

Víceleté sucho, kůrovcová kalamita a požár v NP České Švýcarsko vyvolaly potřebnou debatu o hospodaření v lesích a nutnosti jeho úprav. Všechny tyto tři události přímo souvisí s probíhající klimatickou změnou. Patří mezi její dopady předpovězené ve studiích a strategických materiálech vzniklých v posledních dvaceti letech.

Metan, druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, má spoustu zásadních vlastností pro zmírňování změn klimatu. V porovnání s CO2 asi třicetkrát intenzivněji zachycuje teplo v atmosféře, zato z ní mizí rychle - už zhruba po deseti letech. I proto omezení jeho emisí přináší rychlé snížení růstu teploty. Asi 40 % emisí vytváří sama příroda. A právě takový metan zkoumají vědci z Czechglobe.

‍Mokřady jsou pro mírnění projevů změny klimatu v krajině klíčové. Chrání před suchem a jsou stanovištěm mnoha vzácných druhů. Na Šumavě bylo v posledních letech obnoveno více než 1200 hektarů mokřadů, 25 kilometrů přírodních potoků a odstraněno 150 kilometrů odvodňovacích kanálů. Práce letos pokračují.Projekt Life for Mires (Život pro mokřady), jehož cílem je vrátit vodu do míst, kde byla od nepaměti, bude pokračovat až do roku 2024. Kromě obnovy mokřadů na celkové ploše 2 059 hektarů, je cílem i zlepšení podmínek pro život vzácných druhů ptáků nebo šíření povědomí o mokřadech a hydrologii krajiny mezi vlastníky pozemků a zemědělci z přilehlých oblastí. Rušení odvodňovacích kanálů pomáhá také snižovat emise CO2 z odvodněných rašelinišť o přibližně 125 tun ročně a zvyšovat celkový objem vody uložené v rašeliništích a dalších mokřadech až o 170 000 m3.

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedlFilip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Což je další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních.

Každý jistě slyšel, že ochrana přírody se neslučuje s ekonomickým růstem a pokud chceme žít v blahobytu, příroda musí být odsunuta na druhou kolej. Přitom většina ekonomicky hodnotných statků, které jsou základem tržní ekonomiky, pochází ze zdravých a fungujících ekosystémů – jídlo, dřevo, vlákna i palivo. Ekologie a ekonomie spolu souvisí tak těsně, že je od sebe téměř nelze odlišit. Tato logika je zatím cizí většinovému ekonomickému uvažování.

Začíná turistická sezona a mnoho Čechů vyráží do přírody. S tím se ale pojí častý problém: znečišťování. Čeští vědci rok měřili, kde všude se u nás odpadky povalují. Nejvíce znečištěné jsou autobusové zastávky. Nejčastěji zde najdeme nedopalky, sklo a plastové obaly. A hlavní příčina? Podle vědců jsou znečišťovatelé jednoduše líní.

Cestou plošného snížení rychlosti na 30 km/h se vydalo již mnoho měst a jejich zkušenost jednoznačně potvrzuje, že tento krok vede mimo jiné ke snížení počtu smrtelných nehod. Rakouský Graz udělal tento krok již začátkem devadesátých let. Počet smrtelných nehod následně klesl o 25 %. Tuto zkušenost potvrzují i Helsinki, a upozorňují na to, že snížení rychlosti se vyplácí i majitelům aut: vedle úrazů chodců klesl o třetinu i počet vozidel poškozených nehodami. 

Loňské počasí přineslo řadu extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad jak na lidské zdraví, tak na ekonomiku. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek spolu s dalšími faktory způsobily nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho ve třetině Evropy a druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu.

Česká republika se již několik let snaží posílit ústavní ochranu vody, respektive práva na vodu. Důvodem jsou již viditelné a očekávané dopady změny klimatu. K poslednímu návrhu Ministerstva životního prostředí se však sešly zásadní připomínky.