PFAS látky materiálům propůjčují skvělé vlastnosti jako je například voděodolnost nebo odpuzování tuků, jsou ale hrozbou pro lidské zdraví i životní prostředí. Vyskytují se v prostředí i v organismech v takovém množství, že jsou schopné narušit fungování imunity. Nová studie českých vědců publikovaná v prestižním časopise Environmental Science & Technology jako první popsala způsob, jakým PFAS ovlivňují tvorbu protilátek na úrovni genové exprese.
PFAS látky materiálům propůjčují skvělé vlastnosti jako je například voděodolnost nebo odpuzování tuků, jsou ale hrozbou pro lidské zdraví i životní prostředí. Vyskytují se v prostředí i v organismech v takovém množství, že jsou schopné narušit fungování imunity. Nová studie českých vědců publikovaná v prestižním časopise Environmental Science & Technology jako první popsala způsob, jakým PFAS ovlivňují tvorbu protilátek na úrovni genové exprese.
Vědci z centra RECETOX na Masarykově univerzitě analyzovali vzorky krve 300 lidí z okolí Brna s cílem objasnit působení PFAS látek na fungování imunity. Odhalili, že nikdo z účastníků studie neměl nulovou koncentraci PFAS a dále popsali působení PFAS na děje uvnitř imunitních buněk – genovou expresi.
PFAS látky nachází se ve věcech, se kterými denně přicházíme do kontaktu, jako je nepřilnavé nádobí, nepromokavé oblečení, některé papírové obaly na potraviny, papírové kelímky na nápoje, hlavní zdroj, ze kterého je přijímáme do organismu je pitná voda nebo kontaminované potraviny. Kvůli tomu, že se nerozkládají, se totiž obvykle po likvidaci předmětu, který obsahuje PFAS, dostanou ze skládek do koloběhu vody. Byly naměřeny například i v arktickém ledu.
Studie z amerických i evropských států, včetně České republiky, ukazují, že více než 98 % lidské populace má PFAS v krvi. Podobné výsledky přinášejí i studie sledující PFAS v mateřském mléce nebo pupečníkové krvi dětí.
PFAS v lidské krvi jsou spojovány s výskytem rakoviny, poruchou funkce jater, neplodností a také s narušením imunity. Protože správné fungování imunity je klíčové pro přežití každého z nás, vědci se vlivem PFAS na imunitu v poslední době intenzivně zabývají. Už se ví, že snižují tvorbu protilátek např. u dětí po očkování, bohužel zatím není objasněn mechanismus těchto změn.
Nová studie vědců z RECETOX centra přináší informace o zatížení PFAS v české populaci: v krvi všech 300 účastníků bylo detekováno pět různých PFAS, u některých i více. Výzkumníky dále zajímalo, jakým mechanismem tyto PFAS látky působí na imunitu, proto se soustředili na analýzu mRNA krevních imunitních buněk.
mRNA poskytuje informaci o tom, jaké geny buňka využívá (jinými slovy: přepisuje z DNA, aby se pak mohla vytvořit potřebná funkční bílkovina). Na základě této informace je potom možné zhodnotit, zda se genová exprese (tedy přepisování genů) imunitních buněk nějak mění s působením PFAS látek, a tedy zda PFAS látky nějak ovlivňují naši imunitu. K analýze mRNA se používá metoda sekvenace, kterou můžeme chápat jako “přečtení” mRNA.
mRNA poskytuje informaci o tom, jaké geny buňka využívá (jinými slovy: přepisuje z DNA, aby se pak mohla vytvořit potřebná funkční bílkovina). Na základě této informace je potom možné zhodnotit, zda se genová exprese (tedy přepisování genů) imunitních buněk nějak mění s působením PFAS látek, a tedy zda PFAS látky nějak ovlivňují naši imunitu. K analýze mRNA se používá metoda sekvenace, kterou můžeme chápat jako “přečtení” mRNA.Na základě sekvenace mRNA se ukázalo, že PFAS látky napadají hlavně čtyři kritické body ve vývoji plazmatických buňěk. Plazmatické buňky jsou typem B lymfocytů a jsou pro fungování imunity klíčové, protože vytvářejí protilátky. Zjištěný mechanismus působení PFAS na imunitu tak přispívá k vysvětlení, proč mají lidé s vysokými hladinami PFAS v krvi závažnější průběh některých onemocnění nebo zhoršenou imunitní odpověď na očkování. Studie je zároveň dalším důkazem, že PFAS ovlivňují imunitu již v koncentracích, ve kterých se nachází v krvi běžných lidí a umocňuje tak významnost problému, který představují.
Na úrovni Evropské Unie se již projednává plošné omezení výroby a použití všech těchto látek. Omezení by se mělo týkat všech látek spadajících do skupiny PFAS, což je momentálně něco přes 15 000 chemikálií. Tímto opatřením se tedy pomůže zabránit uvolňování PFAS do životního prostředí ve velkých množstvích.
Než ovšem takové plošné omezení nabyde účinnosti, ještě to chvilku potrvá a mezitím tu budeme muset žít spolu se všemi PFAS, které už v životním prostředí jsou. Pokud chtějí spotřebitelé omezit příjem PFAS, pomůže například nepoužívat papírovové obaly na jídlo a pití, které jsou ošetřené tak, aby odpuzovaly vodu a mastnotu – například nepromastitelné papírové sáčky či krabičky nebo papírové kelímky na nápoje; vyhnout se konzumaci popcornu, který byl připraven v papírovém nepromastitelném sáčku; omezit používání nádobí na bázi teflonu nebo se zajímat o složení impregnace a voděodolných oděvů a volity ty s označením „bez PFAS” nebo „bez PFC”.
Ne v každém papírovém kelímku a sáčku PFAS látky jsou. Nicméně použití PFAS je nejběžnější způsob, jak dodat těmto předmětům kýžené vlastnosti. Používáním těchto předmětů se do nás PFAS pak mohou dostat, nicméně se stále jedná o mnohem menší množství, než do sebe vstřebáme tou nejběžnější a nejnevyhnutelnější cestou: pitím pitné vody. Zde zase pomohou filtry pitné vody schopné zachytit PFAS látky. Některé takové filtry už existují a na vývoji dalších se pracuje, stejně tak jako na metodách, kterými by se PFAS mohly odstranit z životního prostředí.
Výzkum sám bohužel na tento „věčný“ problém nestačí a pro budoucnost bez PFAS je potřeba součinnost vědy, průmyslu i legislativy.
PFAS je zkratka pro skupinu per- a polyfluorovaných sloučenin, což je skupina momentálně čítající přes 15 000 různých chemických látek. Někdy se jim také říká věčné chemikálie, a to proto, že se v přírodě nerozkládají, a tedy v životním prostředí přetrvávají a nejspíš ještě dlouhou dobu přetrvávat budou. Do přírody se dostávají při používání a likvidaci spotřebitelského zboží, kde jsou PFAS často obsaženy, také ale jako součást průmyslových odpadních vod, PFAS se totiž hojně používají při různých průmyslových výrobních procesech.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.