Loňská zima přinesla v Evropě extrémní počasí, včetně brzkého sněhu, teplého období a silných dešťů, což významně ovlivnilo sněhové podmínky. Jaká bude zima 2023/24 říct s jistotou nedokážeme, i když samozřejmě hrubé předpovědi existují. Většinou jsou to spíš odhady, protože konkrétní počasí závisí na mnoha faktorech a předpovědi delší, než týden jsou poměrně nejisté. Co ale víme naprosto jistě je to, jaká byla zima minulá. Pojďme si tedy připomenout, jak loňská zima probíhala a jestli byla něčím výjimečná.
Loňská zima přinesla v Evropě extrémní počasí, včetně brzkého sněhu (stejně jako letos), teplého období a silných dešťů, což významně ovlivnilo sněhové podmínky. Jaká bude zima 2023/24 říct s jistotou nedokážeme, i když samozřejmě hrubé předpovědi existují. Většinou jsou to spíš odhady, protože konkrétní počasí závisí na mnoha faktorech a předpovědi delší, než týden jsou poměrně nejisté. Co ale víme naprosto jistě je to, jaká byla zima minulá. Pojďme si tedy připomenout, jak loňská zima probíhala a jestli byla něčím výjimečná.
“Winter is coming”, jak by řekl Jon Snow ze Hry o trůny. A má samozřejmě pravdu, protože za chvíli už budeme řešit, kam se v zimě vydat za nejlepšími sněhovými podmínkami. Jaká bude zima 2023/24 říct s jistotou nedokážeme, i když samozřejmě hrubé předpovědi existují. Většinou jsou to spíš odhady, protože konkrétní počasí závisí na mnoha faktorech a předpovědi delší, než týden jsou poměrně nejisté. Co ale víme naprosto jistě je to, jaká byla zima minulá. Pojďme si tedy připomenout, jak loňská zima probíhala a jestli byla něčím výjimečná nebo tuctová, jako všechny ostatní.
Zimy posledních let jsou často výjimečné, bohužel ale v tom negativním smyslu slova. Ta minulá zima se také vyznačovala řadou extrémů.
První sníh v České republice loni napadl už 19. září, kdy k nám pronikl chladný vzduch z Arktidy. Jednalo se však jen o poprašek na nejvýše položených místech, který brzy roztál. Toto sněžení zasáhlo i další státy a třeba na Slovensku to mělo fatální následky, kdy dokonce padaly laviny. O tom ale později. Souvislá sněhová pokrývka se však na hřebenech českých hor začala tvořit až v druhé polovině listopadu. Tuto zimu se severně od hlavního alpského hřebene vytvořila kolem 20. listopadu souvislá sněhová pokrývka, jižně od něj až na začátku prosince.
V první polovině prosince ještě sníh přibýval a leckde v Alpách jsme si mohli užívat lyžovačku a vypadalo to na idylické bílé Vánoce. Jenže chyba lávky. Dva dny před Vánoci se velmi změnilo počasí. Přišlo dramatické oteplení doprovázené silným dešťem. A nebyl to ledajaký déšť. Na horách se často jednalo o velmi vysoké intenzity, které jsme zvyklí pozorovat spíše v létě.
Na některých místech Šumavy a Krkonoš spadlo do soboty 24. prosince až 50-73 mm deště. To samozřejmě způsobilo, že většina sněhu roztála. V Krušných horách nezbylo vůbec nic a na ostatních horách pouze několik centimetrů zbytkového sněhu ve vrcholových partiích. Teplo však nebylo jen u nás, ale na většině území Evropy. Například na jihu Francie si koncem roku užívali takřka jarní počasí, kdy skoro 100 automatických stanic ukazovalo teploty nad 20°C. Na řadě míst Evropy jsme tak viděli teploty, které byly o 6-12°C nad dlouhodobými průměry.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) vyhodnotil prosinec 2022 v Evropě dokonce jako 10. nejteplejší v historii měření. Takto teplé počasí pokračovalo i do nového roku na začátek ledna 2023. Ve švýcarském Adelbodenu zaznamenali na Nový rok 15,5°C a to leží ve výšce 1350 m. Slovenská Zverovka zaznamenala dokonce rekordních 16,2°C ve výšce 1040m.
Kromě vysokých teplot převládal na horách i déšť. Na řadě míst ve Švýcarsku skrápěl déšť sněhovou pokrývku až do výšky 2200 m n.m., což např. ve Valais způsobilo zvýšení lavinového nebezpečí na 4. stupeň s velkým rizikem mokrých lavin. Pro lyžování a zimní sporty to mělo neblahé důsledky, kdy řada areálů zavřela, rušily se významné sportovní akce a v některých níže položených lyžařských resortech Švýcarska dokonce raději otevřeli bikové traily. Podle Meteo France měl toto oteplení na svědomí teplý vzduchu, který se do Evropy dostal z tropických oblastí. Pokud jsme si chtěli přes Vánoce a Nový rok užít v Evropě trochu zimního počasí, museli jsme zajet do Skandinávie nebo Skotska.
Během vánočních svátků se zavírala lyžařská střediska jak v Evropě, tak v severní Americe. Na obou stranách Atlantiku to však bylo z úplně jiných důvodů.
V Kalifornii sice od 26. prosince do poloviny ledna panovaly záplavy, kvůli silným dešťům způsobenými tzv. atmosférickými řekami (známé také jako Pineapple Express). V ostatních částech USA lidé zažívali spíše extrémní mrazy díky přílivu polárního vzduchu a také blizzardy způsobené bouří Elliot, která měla na svědomí 18 lidských životů. Denver zaznamenal rekord v celkovém poklesu teploty, kdy za hodinu klesla teplota o 20,5°C (5,5°C na -15°C). V Montaně (Elk Park) dokonce zaznamenali teplotu -45,5°C, kdy pocitová teplota byla -59°C. Mrzlo dokonce i na Floridě a v Buffalu ve státě New York napadl během bouře Elliot metr sněhu.
V České republice a v celé Evropě se začalo ochlazovat zase až v druhé polovině ledna, kdy znovu napadl sníh, který se zuby nehty držel do konce zimy. Oficiálně astronomická zima skončila 19. 3. (ta meteorologická dokonce už 28. 2.) a v přírodě vše nasvědčovalo spíše příchodu jara.
V dubnu, kdy měli mnozí z nás již lyže zpět ve skříni, však zima překvapila znovu. Zatímco na začátku dubna už měla řada lyžařských středisek zavřeno kvůli nedostatku sněhu, tak po Velikonocích sníh opět zasypal Alpy i Severní Ameriku a nová sněhová pokrývka tak nečekaně prodloužila lyžařskou sezónu. Na řadě míst USA se stal duben měsícem, kdy bylo nejvíce sněhu z celé zimní sezóny. V rakouském Kaprunu byly podle místních v půlce dubna nejlepší lyžařské podmínky z celé sezóny.
Na Hintertuxu napadlo 14. dubna přes 90 cm sněhu za 72 hodin. Nový sníh jsme pozorovali i na českých horách, kdy během pondělí 5. 4. napadlo na Černé hoře v Krkonoších 20 cm nového sněhu a během úterý připadlo dalších 11 cm nového sněhu. Celková výška sněhu na Černé hoře tak byla v úterý 6. 4. ráno krásných 192 cm. Sněhové přeháňky se ale v průběhu následujícího víkendu vyskytly na většině území od 300 m n. m. Poslední sníh na většině našeho území roztál až v druhé polovině dubna.
Grafy výšky sněhu ukazují, že Slovensko na tom bylo poměrně dobře. Po porovnání jsme brali do úvahy stanice z podobné nadmořské výšky. Skoro na všech stanicích je vidět masivní úbytek sněhu na přelomu roku.
Zbytek článku o dopadech zimy 2022/2023 na ledovce, zásoby vody a lvinovou aktivitu si přečtěte na webu Summit Trade: https://www.summit-trade.cz/clanky/rekordni-zima-2223-laviny-teplotni-extremy-a-malo-snehu
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
