Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
Fotovoltaických elektráren (FVE) je na světě i v ČR čím dál více. V ČR se s využitím solární energie vyrábí mezi 3-4% z celkového množství vyrobené elektrické energie. Mezi lety 2013 a 2021 se výkon solárních zdrojů energie v ČR zvýšil o 5 % (+100 MW) a celosvětově o 800 % (+794 000 MW). V roce 2022 bylo dle tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu z 10. 1. 2024 nově připojeno dalších 116 000 FVE na střechách a fasádách budov, průmyslových hal i ve volné krajině.
Pokud se FVE staví takzvaně na „na zelené louce“, jsou většinou nutné i terénní úpravy: něco vybagrovat, hlínu navézt nebo ji zhutnit. Těmito úpravami se změní vlastnosti půdy, která je navíc zastíněna panely. Tím se přírodní podmínky na místě může změnit podobně, jako kdybyste se přestěhovali z vesnického domku se zahrádkou do sousedství průmyslové zóny. Údržba FV panelů může přinášet další negativa, například v podobě škodlivých látek, které se dostávají do půdy z přípravků proti korozi nebo usazování prachu. Těmito přípravky bývají panely pravidelně ošetřovány, aby se prodloužila jejich efektivita a životnost. Když ještě přidáme pesticidy proti zarůstání plevelem nebo na hubení nežádoucích živočichů, tak prostor FVE skutečně není místem přátelským k přírodě a k životu. Může to být i jinak, nebo musí být oplocenka s panely pro krajinu negativem?
Zkušenosti z výzkumu biodiverzity FVE elektráren v Bílých Karpatech ukazují, že i mezi řadami solárních panelů může příroda najít útočiště. Během vegetační sezóny 2023 odborný tým botaniků a zoologů pracoviště ENVIROP Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zkoumal druhové složení vegetace a fauny na území čtyř FVE o celkové rozloze 18 ha. Průzkum se týkal počtu druhů a početnosti populací cévnatých rostlin, motýlů, brouků, pavouků, plazů a ptáků. Data z FVE vědci srovnali s daty z kontrolních ploch podobného charakteru v blízkosti FVE, avšak mimo jejich areál.
Zkoumaným skupinám členovců tedy sušší a teplé prostředí nižších trávníků v areálech FVE vyhovuje. Podporu populací motýlů lze docílit vyvážením intenzity sečení, tak, aby rostliny stíhaly kvést – na plochách sečených dvakrát ročně se motýlům daří nejlépe.
Z průzkumu biodiverzity v areálech FVE se dá vyvodit několik doporučení pro podporu druhové bohatosti i v tomto člověkem ovlivněném prostředí. Stačí se inspirovat zásadami hospodaření na podobných typech přírodních stanovišť, jakými jsou například louky.
Přestože vegetace může v areálech FVE způsobovat zastínění panelů či zvyšovat jejich znečištění pylem, přítomnost rostlin vždy jednoznačně zlepšuje stav půdy. Půda pak lépe zadržuje vodu a je méně náchylná k erozi. Je tedy nutné vyloučit používání herbicidů a najít kompromis mezi vysokým porostem a vymydleným trávníčkem. Naše zkušenosti naznačují, že jednou až dvakrát ročně kosené travino-bylinné porosty stíhají kvést. Kvetoucí rostliny poskytují úkryt i potravu velkému množství opylovačů a jinému hmyzu, který je potravou například pro ještěrky, ježky, netopýry a ptáky. Pokud je navíc možnost kolem elektrárny vysadit bobulonosné keře, ptáci si toto místo zcela jistě oblíbí. Z praktického hlediska pro provozovatele FVE tato forma hospodaření znamená výrazně nižší náklady na údržbu.
Obdobného pozitivního efektu lze dosáhnout i využitím extenzivní pastvy malého dobytka, například ovcí. Je důležité dobře nastavit velikost stáda. Ve vhodném počtu ovce udržují porost druhově i výškově pestrý a pokud se vyhneme agresivním odčervovacím přípravkům, jejich trus láká další druhy hmyzu, zejména různé druhy brouků. Ti pak zpracováním ovčího trusu obohacují půdu o organické látky. Půda s vyšším obsahem organických látek ještě lépe zadržuje vodu i uhlík a je bohatší o další druhy mikroskopických půdních živočichů.
Takzvaná solární pastva není žádnou alternativní novinkou – ve světě se plochy solárních elektráren takto udržují například ve Španělsku, ve Francii, v Anglii, Kanadě, Austrálii i v Japonsku.
Extenzivní, tedy méně časté kosení, i pastva na plochách FVE umožňují vznik druhově bohatých polo-přirozených trávníků. Různé druhy rostlin zde hostí různé druhy hmyzu, které jsou atraktivní potravou pro ptáky, netopýry i hmyzožravé savce. Vyšší podíl kvetoucích rostlin láká opylovače (včely, motýly, čmeláky, mouchy, samotářské včely) a také bezobratlé predátory (například střevlíkovité brouky či pavouky). Pozitivní vliv takového ohniska druhové pestrosti je patrný i na okolních zemědělských pozemcích – v krajině je více opylovačů, více ptactva a drobných predátorů, což znamená lepší úrodu plodin opylovaných hmyzem (např. ovocné stromy) a méně škůdců na hospodářských plodinách.
Celkové zlepšení podmínek a zvýšení biodiverzity se pak projeví i tak, že i přímo v areálu FVE natrefíte na chráněné druhy rostlin či živočichů. Při botanickém průzkumu FVE v Bílých Karpatech byly nalezeny vzácné druhy orchidejí, jako je například pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) či kruštík bahenní (Epipactis palustris). Z chráněných živočichů se zde vyskytovaly například skálovky – vzácné druhy pavouků, které mají nejraději suchá a teplá stanoviště.
Příroda pracuje svým vlastním tempem, pomalu, ale vytrvale. Vznik místa bohatého na život chvíli trvá, zvlášť když bylo předtím decimováno nevhodnými zásahy a chemickými látkami. Životnost fotovoltaických elektráren je kolem dvaceti až třiceti let, což je dostatečně dlouho na to, aby se luční společenstva rostlin a živočichů rozvinula do plné krásy a bohatosti, když jim dáme šanci. I přes určité nevýhody mají vhodně obhospodařované plochy fotovoltaických elektráren možnost stát se ostrůvky biodiverzity v současné intenzivně využívané krajině. Mohou oživit zanedbané lokality na okraji vesnic a měst, poskytnout útočiště původním druhům rostlin i živočichů a přispět k zachování přírody i na místech pozměněných člověkem. Máme tedy příležitost nejen získávat solární energii, ale i podpořit přírodní bohatství a pestrost zemědělské krajiny. A nakonec, když budete procházet kolem elektrárny s pasoucími se ovcemi, kvetoucími rostlinami a poletujícími motýli, dojde i na příjemný estetický prožitek.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
