Konference COP29, která se letos uskuteční v ázerbajdžánském Baku, opět zhodnotí pokrok v oblasti naplňování globálních klimatických cílů, zejména plnění Pařížské dohody. Delegáti navrhnou další kroky k udržení nárůstu teploty pod 2 °C a přezkoumají závazky z COP28, kde byla přijata ambiciózní výzva ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů do roku 2030. Jak si aktuálně svět stojí na cestě k udržitelnější budoucnosti?

Nově stanovené „eko“ parametry se nejprve dotknou textilních výrobků, obuvi, nábytku, matrací, pneumatik, čistících prostředků, barev a chemikálií, ale budou se vztahovat i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník. První nařízení, na něž budou firmy muset reagovat, se očekávají od 19. července 2025. Postupem času se bude záběr ekodesignových požadavků rozšiřovat na další skupiny produktů. Spotřebitel bude mít taky lepší informace o historii produktu či uhlíkové stopě.

Analýza účinnosti klimatických politik publikovaná letos v srpnu využívá rozsáhlou databázi 1 500 klimatických politik, které byly vyzkoušeny po celém světě. Tu nedávno sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vědci analyzovali účinky politik zavedených v letech 1998 až 2022 ve 41 zemích světa, jež se podílejí na více než 80 % globálních emisí.

Zatímco se česká vláda zdráhá přijmout strategické dokumenty určující způsob, kterým projdeme rozumnou modernizací naší ekonomiky, některá média hrozí zvyšujícími se cenami pohonných hmot. Zapomínají ale na Sociální klimatický fond, který by měl být využit přesně proti zvyšujícím se cenám benzínu a zemního plynu, a dopravní i energetické chudobě českých domácností. Česko z něj bude čerpat až 50 miliard Kč.

Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy. Jednalo se v něm o střet veřejných zájmů památkové ochrany a podpory obnovitelných zdrojů energie jakožto opatření v boji proti klimatické změně. 

Miliardy litrů paliva, hory vyprodukované oceli a betonu, stovky zásahů do energetických systémů a zničená příroda. Nová studie spočítala emise za dva roky války. Podle autorů a zástupců ukrajinské vlády by prudký nárůst emisí na Ukrajině mohl Rusko stát miliardy dolarů na dodatečných reparacích.

Evropská unie se díky Zelené dohodě podařilo významně snížit emise skleníkových plynů a směřuje k omezení dalšího nárůstu zemské teploty. Cílem dohody je snížit uhlíkovou emisi do konce dekády minimálně o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Tlak EU a Zelená dohoda také pomáhají měnit chování dalších zemí, jako je Čína, a podporují investice do obnovitelných zdrojů energie. Trnka zdůrazňuje, že i přes výzvy je Zelená dohoda užitečná a směřuje k dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal v úterý 9. dubna 2024 rozhodnutí ve třech ostře sledovaných klimatických stížnostech, které k němu podali mladí Portugalci, francouzský exstarosta a švýcarské seniorky. Případ bude mít důsledky pro další podobné žaloby.

V únoru vydala Evropská komise sdělení, kde doporučuje, aby si EU pro rok 2040 stanovila cíl snížit své čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Cíl je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vychází také z procesů nastavených Pařížskou dohodou. Zatím jde jen o doporučení a úvod pro politickou diskuzi. Reálné rozhodování proběhne až po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024, po kterých se zformuje Komise.

V prosinci 2023 dojde k prvnímu oficiálnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody o změně klimatu na konferenci COP28. Již teď je z dostupných dat jasné, že se nepodaří udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C. Se dvěma státy probíhá řízení o neplnění povinností vyplývajících ze smlouvy.

Mezinárodní spotřebitelský průzkum ukazuje naléhavost greenwashingu. Průzkum, který provedly organizace BEUC a ICRT v 16 evropských i mimoevropských zemích, zjišťoval, jak spotřebitelé vnímají tvrzení o zelenosti produktů a služeb. Podle výsledků jsou pro spotřebitele hlavně matoucí, jen 3 % respondentů tvrdí, že dokážou poznat nepravdivá tvrzení. 

V pondělí 19. června 2023 byla v New Yorku v sídle OSN formálně přijata dlouho očekávaná Dohoda o biodiverzitě volného moře. Ač se dohoda jeví z pohledu České republiky jako vnitrozemského státu nevýznamná, opak je pravdou, týká se totiž tzv. mezinárodních prostorů, v nichž mají všechny státy světa stejná práva a které představují 42 % povrchu planety Země, 64 % rozlohy oceánů a 95 % jejich objemu. 

Poslední konference COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu toho příliš nenabídla. Lze se snad spokojit se vznikem speciálního fondu “Loss and Damage” k pokrytí škod způsobených globálním oteplováním ve zvláště zranitelných zemích, ovšem ten zatím ještě neslibuje nic hmatatelného. Doufejme, že nadcházející COP28 v Dubaji existenci fondu objasní. Pokud se tak stane, bude to mít nedozírné politické důsledky. Pro koho přesně?

Před více než měsícem zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Autoři původní žaloby se dožadovali, aby soud zakázal vládě a ministerstvům porušovat jejich „právo na příznivé životní prostředí“ a nařídil přijetí opatření, která by Česku umožnila splnit závazek z Pařížské dohody: zásadně snížit produkci skleníkových plynů.

Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 %, a to vyjma lidí utíkajících před válkou na Ukrajině. Miliony klimatických uprchlíků, kteřÍ dle odborných odhadů přijdou do roku 2050, zastihnou Evropu nejspíš nepřipravenou, zatím pro ně nemá ani legální status.

Z pohledu udržitelnosti a snížení uhlíkové stopy z obalů v rámci EU lze plánované přijetí nového nařízení považovat za krok vpřed. Cíle ale mohly být ambicióznější - to se týká lehkých plastových tašek nebo tmavého skla.