USA nepřestanou plnit závazky Pařížské dohody. Do čela klimatické diplomacie se ale postaví města a státy

Prezident Donald Trump ihned po inauguraci podepsal exekutivní příkaz, kterým USA odstoupily od Pařížské dohody o klimatu. Tato vyzývá vlády k omezení globálního oteplování na 2 stupně Celsia a udržení teploty pod 1,5 stupně. Odstoupení tedy ruší závazek země snižovat emise dle dohody. K plnění závazků se však vzápětí přihlásilo několik iniciativ, včetně Klimatické aliance USA, která zastupuje téměř 60 % americké ekonomiky a 54 % americké populace.

USA vypouštějí přibližně 11 % celosvětových emisí skleníkových plynů, jsou tak druhým největším producentem skleníkových plynů na světě. Odstoupením od Pařížské klimatické dohody se zařadily k zemím, jako jsou Jemen nebo Írán. Trumpův krok není žádnou novinkou, učinil tak již během svého prvního funkčního období. Přechod na zelenou ekonomiku ale nezastavil, naopak zmobilizoval představitele jednotlivých států, měst, firem a institucí, kteří se zavázali k plnění cílů Pařížské dohody. 

Během Trumpovy první vlády se více než 4 000 guvernérů, starostů měst a zástupců firem a univerzit napříč USA zavázalo dodržovat závazky země vyplývající z Pařížské dohody prostřednictvím koalice We Are Still In. Dnes je známá jako America is All In a zahrnuje téměř dvě třetiny populace a přibližně tři čtvrtiny HDP.  Představuje tak největší koalici klimatických lídrů v zemi.

Starosta Chicaga uvedl: „Chicago neustoupí od povinnosti chránit zdraví, bezpečnost a blahobyt našich komunit. To znamená zpřístupnit levnou, čistou energii všem, vytvářet dobře placená pracovní místa v zelené ekonomice a připravit naše čtvrti na to, aby vydržely častější extrémní jevy počasí. Bez ohledu na federální opatření Chicago znovu potvrzuje svůj závazek vůči planetě, lidem a i městským částem a slibuje, že vynaloží veškeré úsilí na drastické snížení emisí uhlíku, minimalizuje závislost na fosilních palivech a využije každou příležitost ke zlepšení kvality života obyvatel.“ 

Iniciativa Mississippi River Cities and Towns (MRCTI) upozorňuje na možné ekonomické ztráty ve výši 164 miliard dolarů ročně, pokud by se dané globální závazky nedodržovaly s negativními dopady na výrobce, farmáře i komunity. Iniciativa se proto rozhodla pokračovat v udržitelném směřování regionu. 

Administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena předložila v prosinci 2024 aktualizované národní stanovené příspěvky (NDCs), které vyžaduje Pařížská dohoda, s cílem snížit čisté emise do roku 2035 o 61 až 66 % ve srovnání s úrovní v roce 2005. Přestože se odstoupením od Pařížské dohody NDCs v zásadě ruší, zůstal přinejmenším kompas, kam mají státy a města směřovat. 

Další silnou iniciativou je Klimatická aliance USA, sdružující 24 guvernérů států. Byla založena v roce 2017 a na opětovné odstoupení od Pařížské dohody je dle otevřeného dopisu připravena. Americký politický systém vkládá do rukou guvernérů široké pravomoci, které jim umožňují pokračovat v prosazování klimatických opatření a díky diplomatickým aktivitám mohou zastupovat americký hlas na konferenci OSN o změně klimatu v Brazílii (COP30), která se uskuteční koncem tohoto roku a které se pravděpodobně Trumpova administrativa nezúčastní. 

V letech 2005 až 2022 Aliance snížila společné čisté emise skleníkových plynů o 19 % a zároveň zvýšila HDP o 30 %. Do tohoto roku navíc plánuje snížit společné emise o 26 % a dle průběžných zpráv cíle dosáhne. Vzhledem k dlouhodobému závazku snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 50-52 % (oproti úrovni z roku 2005) je Aliance v souladu se stanoveným příspěvkem USA. Aliance také podporuje vznik pracovních míst v oblasti čisté energie, zlepšení kvality ovzduší, odstranění znečištění v komunitách nebo snížení nákladů na energie. Nutno však dodat, že značná část prostředků na tato opatření byla zajištěna zákonem Bidenovy administrativy o snížení inflace z roku 2022 (IRA), jehož části jsou kvůli nové administrativě pozastavené nebo zrušené. 

Trump také zastavil financování rozpočtu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), do kterého měly USA přispívat přibližně 22 % jeho ročního rozpočtu, což v letech 2024–2025 činí zhruba 22 milionů dolarů ročně. USA tradičně platí jednu z nejvyšších částek vzhledem k velikosti ekonomiky a emisní stopě. K pokrytí chybějících financí se zavázal bývalý starosta New Yorku Mike Bloomberg. Ten již dříve zasáhl podobným způsobem a zdůraznil důležitost měst, států a soukromého sektoru, když selhává federální vláda. I přes rychlé kroky Trumpovy administrativy zůstanou USA dle pravidel Pařížské dohody ještě rok jejím členem, a to i během následující konference COP. Metropole, jako jsou New York, Los Angeles či Chicago, a státy jako Kalifornie nyní přebírají otěže klimatického směřování USA.