První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Už 6. února 2024 Komise zveřejnila návrh evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040, a to o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Komise tak navazuje na opatření stanovená legislativním balíčkem Fit for 55 (ten pracuje s cílem snížení o 55 % do roku 2030). Tyto cíle představují kroky na cestě k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, jak ji vytýčil evropský klimatický zákon.
Cíl pro rok 2040 je návrhem, jehož legislativní rozpracování již bude ležet na nové Evropské komisi vzešlé z voleb do Evropského parlamentu v červnu letošního roku. Byl ale předložen právě nyní, protože podle čl. 4 odst. 3 evropského klimatického zákona musí Komise předložit cíl Unie v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle čl. 14 Pařížské dohody, které se uskutečnilo v prosinci 2023 na COP28.
Číslo 90 procent vzešlo z konzultací s Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu (European Scientific Advisory Board on Climate Change), který ve svém nejnovějším doporučení pro EU z ledna 2024 navrhoval do roku 2040 redukční cíl ve výši 90–95 %, což znamená, že Komise z jeho doporučení využila nejnižší hranici. Někteří experti návrhu vytýkají, že neobsahuje žádný celoevropský cíl pro ukončení spalování a financování fosilních paliv, přestože z pohledu Vědeckého výboru je to nutná podmínka pro dosažení unijních klimatických cílů. Namísto toho Komise navrhuje více se zaměřit na rozvíjení technologií zachycování a ukládání uhlíku.
Uvádí, že „dosažení 90% cíle bude vyžadovat jak snižování emisí, tak odstraňování uhlíku“. Proto doprovodila cíl snižování emisí materiálem s názvem „Towards an ambitious Industrial Carbon Management for the EU“, jenž bude vyžadovat zavádění technologií zachycování a ukládání uhlíku, jakož i využití zachyceného uhlíku v průmyslu a bude podporovat rozvoj dodavatelských řetězců CO2 a potřebné infrastruktury pro přepravu CO2. Těmto plánům je vytýkáno nejen to, že se spoléhají na zatím neexistující či nedostatečně připravené technologie, které zatím v EU nikde nejsou provozovány, ale také to, že Komise ustoupila po protestech farmářů z plánu zařadit do cílů také opatření v oblasti zemědělství.
V únoru se Evropský parlament a Evropská rada dohodly na vytvoření nových předpisů na podporu strategických technologií s nulovou spotřebou energie (net-zero technologie), a to včetně baterií a skladování energie, které budou těžit z navrhovaných opatření. Evropa by měla dosáhnout toto, že bude schopna vyrábět na domácím trhu alespoň 40 procent technologií, které považuje za strategické pro dosažení svého cíle snížit do roku 2050 emise na čistou nulu.
Nové předpisy mají částečně podpořit osud solárního výrobního odvětví Evropské unie (EU), a to v situaci, kdy panují obavy o jeho životaschopnost. Mezi klíčové technologie vybrané k podpoře patří baterie a skladování energie, síťové technologie a elektrolyzéry a palivové články.
Podle návrhu budou členské státy EU povinny uplatňovat ne-cenová předkvalifikační kritéria a dodatečná kritéria ke zvýhodnění aukcí pro zavádění technologií obnovitelných zdrojů; má být zohledněno např. odpovědné chování podniků, kybernetická bezpečnost, zabezpečení dat a schopnost realizovat projekt v plném rozsahu a včas.
Benefity pro společnosti vyrábějící komponenty pro net-zero technologie by měly zahrnout také zkrácení a zjednodušení povolovacích procesů (u projektů s kapacitou větší než 1 GW by měla lhůta činit 18 měsíců; u projektů menších než 1 GW půjde o lhůtu 12 měsíců; strategické projekty budou mít vlastní, kratší lhůty).
Legislativní předloha musí být dále schválena a formálně přijata orgány EU.
Směrnici o náležité péči podniků (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, CS3D) naopak Rada překvapivě nepodpořila. Výsledný kompromis, který vzešel z trialogového vyjednávání na konci roku 2023, byl zveřejněn v lednu tohoto roku. Jedná se o klíčový právní předpis EU, který měl stanovit povinnosti podniků, tzv. due diligence, tedy identifikovat, předcházet, zmírňovat a řešit negativní dopady obchodních činností na lidská práva a životní prostředí v dodavatelském řetězci. Směrnice rovněž zahrnovala požadavek, aby společnosti přijaly plán přechodu na změnu klimatu, který zajistí, že jejich obchodní modely a strategie budou v souladu s cílem Pařížské dohody omezit globální oteplování na 1,5 °C. Více například zde. (komentář „Od dobrovolnosti k povinnosti: co znamená zavedení povinnosti náležité péče podniků pro klima?“)
Návrh však ani na podruhé neprošel Radou po námitkách zejména Německa. Předpokládalo se schválení do nových voleb Evropského parlamentu. Pod vedením belgického předsednictví se podařilo najít kompromis, který výrazně omezuje původní návrh
EU nicméně nadále pokračuje v tvorbě specializované legislativy vůči CS3D (např. již platné nařízení proti globálnímu odlesňování) a dne 5. 3. 2024 se Rada EU a Parlament předběžně dohodly na nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu EU. Tato právní úprava umožní vyšetřování podezření na použití nucené práce v dodavatelských řetězcích firem a případně i stažení výrobku z trhu EU a online tržišť. Nařízení by se vztahovalo na všechny společnosti bez ohledu na jejich právní formu nebo rozsah činnosti a na všechny výrobky vyrobené v EU a na veškerý dovoz. Společnosti, které nebudou dodržovat pravidla, mohou být pokutovány.
V únoru tohoto roku Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné politické dohody o nařízení, jímž se zřizuje první celounijní rámec pro certifikaci činností trvalého pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů. Jedná se o dobrovolný certifikační rámec, který má usnadnit a urychlit rozvoj vysoce kvalitních činností pohlcování uhlíku a snižování emisí z půdy v EU, jakož i inovativních technologií pro odstraňování uhlíku.
Stanoví definici pro pohlcování uhlíku a jednotlivé způsoby jeho pohlcování. Pro účely certifikace musí daná činnost pohlcování uhlíku splňovat čtyři základní kritéria, kterými jsou kvantifikace, adicionalita, dlouhodobé ukládání a udržitelnost. Cílem úpravy je zajistit transparentnost a důvěryhodnost odstraňování uhlíku a předejít greenwashingu v rámci úsilí o dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.
Prioritou EU je rychlé snížení emisí skleníkových plynů, nicméně těžko odstranitelné zbytkové emise bude nutné kompenzovat pohlcováním uhlíku z atmosféry, což by mělo být podpořeno pomocí certifikace.
Po více než ročním přešlapování a patové situaci ohledně schválení či neschválení modernizované podoby Dohody o energetické chartě („ECT“; blíže k její reformě viz např. komentář Moniky Feigerlové „Problematická reforma Dohody k energetické chartě nezajistí klimatické cíle“) Rada EU v březnu dosáhla dohody o návrhu Evropské komise z ECT vystoupit.
Jedná se tedy o odstoupení Evropské Unie a Euroatom. Očekává se, že Evropský parlament vystoupení z ECT schválí bez problémů. Hlavním důvodem byla uváděná inkompatibilita smlouvy s klimatickými ambicemi EU. V rámci dosaženého kompromisu EU odstoupí od ECT a zároveň bude souhlasit s již vyjednanou modernizací ECT za předpokladu, že ostatní smluvní státy konference o Energetické chartě, které nejsou členy EU, modernizaci podpoří. Jinými slovy se ponechá možnost státům, které si to budou přát, schválit modernizaci ECT na další konferenci organizace a zůstat tak členy pozměněné ECT.
Uvádí se, že tento požadavek vznesly Maďarsko a Kypr. Řada členských států EU v mezidobí již od ECT odstoupila, včetně například Francie, Německa, Slovinska, Polska či nově Portugalska a mimo EU stojící Velké Británie. Česká republika zřejmě individuální odstoupení nechystá.
Evropský parlament 6. 3. 2024 schválil směrnici, která má bránit zavádějícímu označování výrobků za ekologické. Právní rámec si klade za cíl chránit spotřebitele, ale i firmy, které ekologicky šetrné produkty skutečně vyrábí. K posílení postavení spotřebitelů při přechodu na ekologickou ekonomiku prostřednictvím lepší ochrany proti nekalým praktikám a lepší informovanosti by mělo dojít do března 2026. Tématu se blíže věnuje Monika Feigerlová a Rita Simon v komentáři ze dne 30. 1. 2024 „Konec climate-washingu? Tvrzení o udržitelnosti a klimatu dostávají přesnější pravidla“.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
