EU plánuje do roku 2040 snížit emise o 90 %. Provedení bude na nové Komisi vzniklé po červnových volbách

V únoru vydala Evropská komise sdělení, kde doporučuje, aby si EU pro rok 2040 stanovila cíl snížit své čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Cíl je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vychází také z procesů nastavených Pařížskou dohodou. Zatím jde jen o doporučení a úvod pro politickou diskuzi. Reálné rozhodování proběhne až po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024, po kterých se zformuje Komise.  

Stávající Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen hned po svém nástupu po minulých volbách v roce 2019 vydala sdělení Zelená dohoda pro Evropu, známé jako “The European Green Deal”, kde avizovala navýšení úsilí EU v oblasti klimatu doprovozené dalšími opatřeními v oblasti ekologie. Konkrétně bylo navrženo zvýšit cíl pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 (na 55 %) a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Plán samozřejmě zahrnoval i větší podporu obnovitelných zdrojů energie či diplomacii v oblasti klimatu. Konkrétně se však Zelená dohoda pro Evropu promítla do závazných právních předpisů EU až později (zejména v rámci tzv. balíčku Fit for 55) a některé stále ještě nebyly finálně schváleny. 

Jedním z prvních právních předpisů, které přijala Komise k provedení Zelené dohody pro Evropu, je tzv. evropský právní rámec pro klima (někdy také přezdívaný jako klimatický zákon), který závazně zakotvuje zmíněné klimatické cíle Unie pro roky 2030 a 2050, zřizuje Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu a stanoví, že Unie v budoucnu nastaví i cíl pro rok 2040. 

Cíl pro 2040 navazuje na hodnocení Pařížské dohody

Konkrétně měla  cíl pro rok 2040 navrhnout Komise do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody. To proběhlo v první polovině prosince 2023. Závěry globálního hodnocení byly přijaty s rozporuplnými emocemi. Současné přísliby států nevedou ke snížení emisí o maximálně 2°C, jak požaduje Pařížská dohoda, a už vůbec ne k 1,5 °C. Světové společenství proto vyzvalo ke  ztrojnásobení obnovitelné energie a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030, k odchodu od fosilních paliv v energetických systémech, rozvoji nízkouhlíkových technologií (včetně jádra a vodíku), urychlení snížení emisí ze silniční dopravy, ukončení neefektivních podpor fosilních paliv, které se netýkají energetické chudoby a spravedlivé transformace, či urychlení úsilí o postupné omezení výroby energie z uhlí. V tomto směru došlo k posunu: k útlumu využívání uhlí k výrobě energie a k ukončení neefektivních podpor fosilních paliv poprvé v historii vyzvali účastníci COP 26 v roce 2021 v Glasgow. Na COP 27 v tomto směru nebyl zaznamenán pokrok, ale na COP 28 v roce 2023 došlo k historicky vůbec první výzvě k opuštění všech fosilních paliv a k co možná nejdřívějšímu ukončení neefektivních podpory fosilního průmyslu. 

V tomto směru však zaznívá také kritika: co to ve skutečnosti vůbec znamená a bude to stačit? Není jasné, co v samotném textu znamená třeba odchod od fosilních paliv v „energetických systémech“ – zahrnují například i dopravu? Text rovněž hovoří o technologiích k zachytávání uhlíku – znamená to, že pokud vykompenzují používání fosilních paliv, bude možné je dále užívat?

V textu se také objevuje explicitní odkaz na přechodová paliva, kterým může být i plyn. I přes tyto výzvy některé státy navíc stále plánují těžbu fosilních paliv rozšiřovat a dále do ní investovat. Jaký tedy bude reálný dopad? Také je potřeba zmínit, že rozhodnutí COP nejsou – na rozdíl od Pařížské dohody – formálně závazná. Neznamená to, že by nebyla vůbec relevantní. Jednání o nich jsou vždy složitá a v minulosti k nim přihlédly třeba i soudy. Státy musí také závěry prvního globálního hodnocení zohlednit při aktualizaci svých příspěvků v rámci Pařížské dohody. Jde v tomto ohledu Evropská unie příkladem? Zohledňuje doporučení k cíli pro rok 2040 výše uvedené výzvy?

Doporučení 2040: stále chybí konec spalování fosilních paliv

Evropská komise ve svém doporučení k cíli pro rok 2040 vychází mimo jiné z konzultací s Evropským vědeckým výborem pro změnu klimatu, který ve svém nejnovějším doporučení v lednu 2024 navrhl snížení emisí ve výši 90-95 %. Komise se v tomto ohledu názorem výboru řídila, ačkoliv se přiklonila k nižší hranici. Co se však týče ukončení spalování fosilních paliv, tento cíl – i přes urgentní apel výboru a výzvy z COP28 – v doporučení chybí. Ohledně fosilních paliv Komise uvádí, že v roce 2040 se má jejich spotřeba k výrobě energie snížit přibližně o 80 % ve srovnání s rokem 2021. Konkrétně má být do roku 2040 vyřazeno uhlí a s ropou se počítá zejména v dopravě. Se zemním plynem se zase počítá v průmyslu, budovách a přenosové soustavě.

Kromě toho Komise spoléhá na zachycování a ukládání uhlíku – k rozvoji těchto technologií se očekává i změna právních pravidel. Technologie k zachycování a ukládání uhlíku jsou sice zmíněny v rozhodnutí z COP 28, ale zatím nejsou v EU provozovány. Komentátoři proto varují před přílišným spoléháním na ně. Evropský plán se dočkal kritiky také kvůli ústupkům protestujícím farmářům. 

Komise však v doporučení naznačuje směry, kam se bude Evropa v příštích letech posouvat tak, aby byla zelená a zároveň i konkurenceschopná – solární a větrná energie, elektrifikace, inteligentní a flexibilní sítě včetně řešení skladování, zelené investice apod. Je načase, aby i Česko svižným tempem naskočilo na tento trend. 

Dodržení Pařížské dohody: úspora 2,4 bilionu EUR

Komise ve svém doporučení porovnává i náklady v případě nečinnosti. V důsledku klimatické krize se totiž zvyšuje množství extrémních jevů, které jen za posledních 5 let způsobily ekonomické ztráty ve výši cca 170 miliard EUR. Jen v roce 2022 v důsledku veder přišlo o život asi 61 tisíc lidí. Bohužel se očekává, že tato čísla se budou zvyšovat. Pokud se však podaří udržet globální oteplování na úrovni 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou, mohli bychom ušetřit až 2,4 bilionu EUR. Navíc se odhaduje, že dosažení cíle 90 % snížení emisí do roku 2040 by mohlo snížit počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší o 270 tisíc ročně.

‍