Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy. Jednalo se v něm o střet veřejných zájmů památkové ochrany a podpory obnovitelných zdrojů energie jakožto opatření v boji proti klimatické změně.
.JPG)
Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy. Jednalo se v něm o střet veřejných zájmů památkové ochrany a podpory obnovitelných zdrojů energie jakožto opatření v boji proti klimatické změně.
Jádrem sporu se stal záměr obyvatele okrajové plzeňské části, který si chtěl na střechu umístit čtrnáct kusů fotovoltaických panelů. Jenže dům stojí ve vesnické památkové zóně, proto se muž obrátil na plzeňský magistrát. Památkáři však odmítli instalaci posvětit s tím, že z hlediska památkové péče je něco takového nepřípustné. Krajský soud tehdy dospěl k závěru, že v takovém případě nelze automaticky dát přednost památkové ochraně bez dalšího odůvodnění.
Nejvyšší správní soud (NSS) pak letos v dubnu rozhodl o podané kasační stížnosti. Hlavní námitky orgánu památkové péče směřovaly k tomu, že umisťování obnovitelných zdrojů energie včetně fotovoltaických panelů nelze bez dalšího odůvodnění označit za veřejný zájem, stejně tak podle něj nelze zohledňovat protiprávní umístění fotovoltaiky na nemovitostech v okolí. Orgán památkové ochrany argumentoval tím, že nemůže poměřovat zájem na památkové ochraně a další veřejné zájmy, neboť k tomu není oprávněn a mají tak činit např. orgány ochrany životního prostředí. NSS se s argumenty památkářů neztotožnil, ale naopak potvrdil závěry krajského soudu s tím, že už z předchozích rozhodnutí NSS (např. rozsudek č.j. 2 As 207/2016) vyplývá, že umisťování obnovitelných zdrojů je rovněž veřejným zájmem, kdy jeho střet s památkovou ochranou má posuzovat právě i příslušný orgán památkové ochrany.
„Orgány památkové péče nemohu na veřejný zájem na památkové ochraně nahlížet izolovaně, nýbrž jej musí vnímat a poměřovat v kontextu jiných právem hájených hodnot, přičemž zájem na výrobě energie z obnovitelných zdrojů a tím realizovaná vyšší míra ochrany životního prostředí jedním z takových veřejných zájmů je,“ konstatovali soudci NSS.
„Rozhodnutí NSS lze vnímat jako korekci rozhodování příslušných orgánů památkové ochrany a do budoucna může bezpochyby sloužit jako precedens pro další podobné spory ohledně střetu památkové ochrany a umisťování FVE panelů v památkově chráněných územích. NSS ovšem neříká, že FVE budou mít přednost vždy. Naopak má dojít k individuálnímu posouzení situace - bude tak rozdíl v umístění FVE v historickém centru a naopak na domě, který se pouze nachází v památkové zóně a sám vyšší historickou hodnotu nemá,” říká Adam Novák z Centra pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) Akademie věd.
V Německu byl nedávno schválen soubor zákonů na podporu solární energie, tzv. Solarpaket I, která má za cíl zjednodušit instalaci a připojení i malých fotovoltaických elektráren, a to včetně zařízení umisťovaných třeba na balkony bytových domů. Nelze ovšem předpokládat, že by Solarpaket I šel významně na úkor vyšší památkové ochrany zejména v historických centrech.
Památkáři si zatím nedovedou FVE panely představit v historickém centru Prahy. V památkové zóně dle nich jde hlavně o zachování charakteru území a stím se vylučuje osazování solárních panelů na šikmých střechách domů. Musí se zachovat takový typ krytiny střechy, který odpovídá materiálům z doby výstavby domu. Proto památkářským filtrem neprojdou ani alternativy solárních panelů, jako jsou solární tašky. To potvrzuje i odbor památkové péče z magistrátu (MHMP OPP), který považuje solární panely na střechách historických budov za nežádoucí, protože působí vizuálně rušivě a snižují autenticitu daného území. Pro umisťování FVE panelů navíc neexistuje žádná metodika na úrovni Hlavního města Praha a památkáři i Magistrát přistupují ke každému případu individuálně. Předvídatelnost pro potenciální zájemce je tedy nízká.
Někteří obyvatelé historických center řeší nemožnost instalace FVE panelů na “svých” domech tak, že si FVE panely koupí v rámci komunitních projektů, kdy jsou panely umístěny na pozemcích mimo město. Zde je však dle Adama Nováka problém případné únosnosti pro přenosovou soustavu a dále také záboru území, které má případně sloužit třeba pro zemědělskou činnost, pokud se jedná o dosud nezastavěnou oblast. Při umisťování FVE panelů by měla být dávána přednost již zastavěnému území. V Rakousku mají některé spolkové státy dánu možnost instalace FVE panelů v nezastavěném území dokonce až tehdy, kdy jsou vyčerpány kapacity v zastavěném území.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
